Autor projektu a majitel letadla Petr Bílý v dokončeném simulátoru ve Vratislavicích. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Největší leteckou nehodu u nás zavinil autopilot, soudí tvůrce simulátoru

  • 4
Zapnutý autopilot při klesání byl zřejmě důvodem havárie letadla DC-9, které se před 44 lety zřítilo do zahrádkářské kolonie v Praze-Suchdole. Pilot řízení převzal až těsně před dopadem, myslí si Jindřich Machalínek, který v Liberci-Vratislavicích přeměnil kabinu jiného vyřazeného dopravního letadla DC-9 na simulátor a osudový let se pokusil nasimulovat.

Při havárii z 30. října 1975 přišlo podle vyšetřovací zprávy o život 71 cestujících a čtyři členové posádky. Podle některých zdrojů ale celková bilance neštěstí vystoupala na 77 nebo dokonce 79 mrtvých. Na palubě bylo 120 lidí. 

„Přesná příčina toho pádu, co si myslím já, je, že nechali puštěného autopilota a nechali to letadlo v klesání. To znamená, že autopilot udržoval rychlost klesání podle toho, jak si ho nastavili,“ řekl Machalínek.

Fotogalerie

Klesání mohli vypnout jen piloti ručně. Toho, že letadlo je příliš nízko, si podle Machalínka všimli pozdě. „Těsně předtím, než dopadlo, tak to vzal pilot do rukou, ale už byl moc nízko,“ dodal.

Příčinu nehody zjišťovala zvláštní komise, její výsledky ale zůstaly tehdy utajeny.

Na veřejnosti se tak objevily „zaručené informace“ o špatném technickém stavu letadla či o sklenkách alkoholu, které během letu údajně putovaly do pilotní kabiny. Nic z toho se ale nepotvrdilo.

Jako nejpravděpodobnější příčina se uvádí nedodržení stanovené výšky letu v kombinaci se špatnou viditelností, v Suchdole byla hustá mlha. Piloti zřejmě chybovali při přiblížení, kdy se asi odchýlili od stanovené trasy.

„Nehoda byla kombinace několika faktorů s tím, že posádka byla v obrovském časovém stresu, ale ani řídící nebyli úplně perfektní,“ míní Machalínek. Dohromady si dal přepisy komunikace mezi dispečery řízení letového provozu a posádkou. 

„Jak se prolínala komunikace mezi třemi stanovišti a posádkou toho letadla, ta tam byly určité věci, které se mi ne úplně líbily,“ uvedl. Za chybu považuje, že posádka nedostala včas informace o tom, že má přistát na jiné dráze, než předpokládala.

„Dostali ji až nad Benešovem, to už je strašně pozdě, tam během pěti minut jdete na finále. Posádka to měla vědět už v okamžiku, kdy přilétala do vzdušného prostoru našeho státu, aby měli čas se na nové přiblížení připravit,“ uvedl Machalínek. Novou přípravu sice podle něj posádka musela udělat, ale ve zrychleném postupu. „Ta příprava nebyla tak kvalitní,“ řekl. 

„Měli strašně moc práce, neměli tak čas sledovat celý průběh přiblížení a dávali tomu přiblížení menší prioritu, než bylo potřeba,“ dodal Machalínek.