„Trápí mě situace v Liberci, kde na spoustu věcí nejsou peníze. ODS je připravena pomoci zoo, Divadlu F. X. Šaldy, Naivnímu divadlu a dalším institucím, které mají krajský charakter, ale musí to být něco za něco. Město Liberec si, bohužel, nedokázalo pomoci samo, nedokázalo se umravnit a zeštíhlit, na rozdíl od nás ostatních,“ poukazuje.
Jsme jedním z mála krajů, kde jde ODS do krajských voleb samostatně. To si tady tak věříte?
V roce 2017 jsme do parlamentních voleb kandidovali s podporou Soukromníků. Teď nás nikdo z potencionálních koaličních partnerů v kraji neoslovil, tak do toho jdeme sami. ODS je historicky velmi silná strana. Bohužel, v minulosti jsme přední pozice vyklidili.
Vy sám jste v minulých krajských volbách uspěl velmi výrazně. Čekalo se, že z vás bude náměstek hejtmana, ale místo toho jste zůstal starostou Frýdlantu. Proč?
Koaliční partneři mi neumožnili to, co dovolili sami sobě. Myslím angažmá statutární náměstkyně hejtmana Jitky Volfové z ANO či pány náměstky Jana Svitáka a Jiřího Löffelmanna ze Starostů. Ti jsou také starostové ve svých městech a obcích a zároveň mají funkce na kraji. U mě to neprošlo. Měl jsem se rozhodnout buď pro kraj, nebo zůstat ve Frýdlantu. A já jsem za svůj velký úkol považoval dotáhnout do konce rekonstrukci úpravny pitné vody v Bílém Potoce. Byl to projekt za čtvrt miliardy korun, na kterém je závislá polovina Frýdlantského výběžku. Také je velmi důležitý s ohledem na ztrátu vody kvůli těžbě v Turówu. Žádal jsem o půl roku generálního pardonu, abych mohl být chvíli souběžně starostou Frýdlantu a dodělal potřebné a zároveň na kraji, ale nebylo mi to umožněno.
Dan RamzerLídr ODS v Libereckém kraji, od roku 2007 starosta Frýdlantu, předtím působil jako místostarosta ve Višňové. Od roku 2014 je předsedou Regionálního sdružení ODS libereckého regionu a také členem Výkonné rady ODS. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze, následně si doplnil pedagogické vzdělání na Technické univerzitě v Liberci. Než se dal na politiku, učil na Středním odborném učilišti ve Frýdlantu, kde se následně stal i ředitelem. Je rovněž předsedou představenstva Frýdlantské vodárenské společnosti. Mezi jeho hlavní témata patří regionální rozvoj, boj proti dolu Turów a podpora sociálních služeb. V zastupitelstvu Libereckého kraje působí jako předseda výboru pro sociální věci. |
Zůstaňme ještě u vaší kandidátky. Někoho tam může zarazit jméno Adama Pelty, syna fotbalového bosse Miroslava Pelty. Neškodíte si tím? Jméno Pelta u spousty lidí nebudí zrovna pozitivní emoce.
Děti si své rodiče nevybírají. Jenom dva systémy trestaly rodiny. Nacisté a komunisti. Jestli chtějí voliči potrestat ODS za to, že za ni chce kandidovat třiadvacetiletý, vystudovaný kluk, a to ještě z žádného předního místa, tak nevím. Jistě, tato chuť vyzkoušet si kandidaturu do zastupitelstva by měla být nejdříve u komunálních voleb. Ale Adam Pelta je nesmírně aktivní. Pomáhal nám dát do programu věci na lepší podporu sportu. Je šikovný, vede dva fotbalové mančafty a ve svém okolí je respektovaný díky tomu, co umí. Jeho otec Miroslav Pelta udělal spoustu dobrého pro český sport a český fotbal. A jestli je něčím vinen, nebo ne, ukáže soud.
Volební heslo ODS zní Postavme kraj na nohy. Znamená to, že Liberecký kraj není v dobré kondici?
To je apel na nás všechny. Protože to, co se tu odehrálo na jaře v důsledku nouzového stavu, nás poněkud srazilo do kolen. Díky tomu, že máme v kraji Technickou univerzitu a vyspělé průmyslové podniky, které nám pomohly s výrobou ochranných pomůcek, jsme to nějak zvládli. Nemluvě o mase individuální pomoci z různých firem a dobrovolnících, kteří do noci šili roušky. Dokázali jsme se semknout, za to jsem rád. Vláda tady pro nás neudělala nic. Půl roku prospala a je z toho jen totální chaos.
V čem je nutné postavit kraj zpátky na nohy?
Ubylo nám velké množství peněz, na které jsme byli zvyklí. Projevuje se to třeba u sociálních služeb. Ne všechny obce s pověřenou působností se k sociálním službám chovají zodpovědně, nechtějí na ně přispívat. Takže to teď bude hodně na Libereckém kraji. Ohromné ztráty vznikly u veřejné dopravy a také ve zdravotnictví. V našem kraji není žádná fakultní nemocnice. A vidíme, jak ministerstvo zdravotnictví dává peníze jen fakultním nemocnicím, ostatní jakoby nebyly.
Ale jak z toho ven?
Jsme připraveni, pokud tu možnost od voličů dostaneme, postupovat stejně jako to děláme ve Frýdlantě na radnici. Tedy třídit věci na důležité a nedůležité. Takže někteří, kteří byli zvyklí dostávat, si budou muset počkat nebo dostanou méně či vůbec nic. Musí se nastavit priority. Chceme snížit provozní výdaje aspoň o pět procent. Pokud si soukromý sektor musí utahovat opasky, musí si je utáhnout i sektor veřejný.
Co je zbytné a nezbytné?
Zbytné je všechno to, co není akutně potřebné. Důležité jsou peníze do zdravotnictví, sociálních služeb a do školství. A také do dopravy. Když přestanete opravovat komunikace, stárnou. Potom jde o investice do integrovaného záchranného systému a podmíněné investice do společenského života a cestovního ruchu. Ve Frýdlantu jsme třeba na rozdíl od jiných měst nekrátili dotace pro spolky, protože právě ty svojí činností dělají život města.
Liberecký kraj je hodně závislý na automobilovém průmyslu. Jenže právě ten byl koronakrizí výrazně zasažen, fabriky stály, lidé byli nuceně doma. Neměli bychom se začít orientovat jinam?
Myslím, že koronakrize naopak ukázala, že nemáme vsazeno jen na jednu kartu. Vždycky byl nějaký průmysl tahounem toho ostatního. Auto je postaveno nejen z hliníku a oceli, ale i z plastu, textilního materiálu, skla. Ukázalo se také, že různé nanomateriály určené primárně pro automobilový průmysl, mohou sloužit i pro ochranu obyvatel. Je tu spousta firem orientovaných na sklářský průmysl, vývojářství nebo firmy navazující na bývalý Plastimat, které se neorientují na automotive. O řadě firem ani veřejnost neví a přitom si vedou velmi dobře.
Teď se ale ukáže, jak to bude dál. Automobilový průmysl byl hodně založený na agenturní práci, které pravděpodobně nebude tolik. Jedinou chybu u automobilového průmyslu vidím v tom, že pokřivil hodnotu lidské práce. Je tak dominantně konkurující, takže vyluxoval lidi ze služeb. Nemáme kuchaře, číšníky, zedníky, truhláře. Lidé místo toho, aby vykonávali tyhle potřebné práce, stoupnou si na osm hodin k pásu, mají čistou hlavu a lepší peníze. I proto musí Liberecký kraj pokračovat ve stipendijních programech pro různé učební obory.
Které tři věci z vašeho volebního programu byste vyzdvihl?
Finance do Centra urgentní medicíny v Krajské nemocnici Liberec a správné nastavení financování páteřních nemocnic v kraji. Druhá věc je vzdělávání, které je ale propojeno i s dalšími věcmi jako třeba dopravou. Aby se děti bezpečně a rychle dostávaly do škol. Teď je to tak, že několik stovek dětí kvůli špatnému dopravnímu spojení vyjíždí do škol mimo hranice kraje. Velkou pozornost také věnujeme sociálním službám. Ty se podařilo velmi dobře nastavit, ale je potřeba zajistit dostatečné kapacity.
V programu také máte, že podpoříte výstavbu silnice R35. V čem je tak důležitá?
Teď musím odbočit od krajské politiky k celostátní. Na vládní úrovni jsme dost zaspali, pokud jde o R35. Měla se postavit ještě předtím, než se zrekonstruuje dálnice D1. Když jedete teď z Liberce do Ostravy, tak kdo je odvážný, vezme to přes Frýdlant a na polskou dálnici a je tam za čtyři hodiny. Méně odvážný jede do Prahy, pak do Brna a odtamtud na Ostravu, šest hodin. Takže nová R35, která urychlí spojení na Hradec Králové, je důležitá. Je třeba už to posunout dál kolem Turnova, kde velmi citelně chybí obchvat a kamiony tam jezdí přes centrum města.
Zaujalo mě, že chcete zvýšit pocit bezpečí obyvatel kraje zavedením krajského kamerového systému. Jak by to fungovalo?
To je projekt, který by měl vzniknout ve spolupráci s krajským ředitelstvím Policie ČR. Jeho smyslem je kontrola uzlových bodů na území Libereckého kraje. Aby policie měla informace o tom, jak se pohybují vytipovaná vozidla. Ať jde o dealery, soudně trestané osoby, kradená auta a podobně. Do systému se navolí registrační značka a podle ní se pak kontrolují uzlové body. Pilotní projekt by se měl týkat Frýdlantského výběžku, pokud to ministerstvo vnitra podpoří.
Také chcete prosadit krajská stipendia pro dětské a praktické lékaře a zubaře. Vyřeší to nedostatek těchto lékařů v malých obcích?
Měla by to být smlouva Libereckého kraje a studenta medicíny. Chceme je motivovat, aby zůstali v tomto regionu nebo se připravovali pro práci tady. Dřív taková stipendia existovala. Já jsem jako student bral ve třetím a čtvrtém ročníku stabilizační stipendium od státního statku v Novém Městě pod Smrkem. Tenkrát to byly velké peníze, dostal jsem jedenáct nebo dvanáct tisíc, abych k nim po škole nastoupil. Musel jsem se tenkrát uvázat na tři nebo pět let. Takže krajská stipendia by měla být jedním z pozitivních nástrojů, jak tu situaci řešit. Jinak během deseti let budeme čelit velkému problému. Lékaři stárnou a nemá je kdo nahradit. Třeba poslední absolventi čistě dětského lékařství promovali v roce 1998. Pak se fakulta zrušila.
Sám máte vysokou zemědělskou školu, v programu cílíte i na podporu místním výrobcům a zemědělcům. Chtějí tady ale ještě lidé podnikat v zemědělství?
Ano, chtějí. V polovině 90. let tu začala pole zarůstat šťovíkem a lebedou. Bylo jasné, že až tu bude systém kompenzací za to, že se někdo o krajinu stará, tak se to zlepší. A zlepšilo. Podpora zemědělství má několik funkcí. Jednak lidé nemusí za potraviny platit tolik, jako kdyby nebyly dotované. Další důležitou funkcí je krajinotvorba a také vázání pracovní síly.
Se zemědělstvím souvisí i tolik diskutované sucho a hospodaření s vodou v krajině. S vodou by se mělo hospodařit hlavně v místě, kam naprší. Proto těmi prvními opatřeními by měla být právě opatření agrotechnická. Aby se v daném místě pěstovaly plodiny, jaké tam mají růst a ne něco jiného, co tam nepatří. Máme tu také velké množství travních porostů. Na nich by se mělo podporovat zasakování, rýhování, hospodaření s podorniční vrstvou. Důležitý je také návrat k retenčním nádržím a suchým poldrům. V tomhle by bylo dobré prosadit celokrajskou koncepci ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou. Jsou připraveni nám pomoci. V Lánech má univerzita velký školní statek, kde ukazuje, jak by ty věci mohly fungovat. Ať jde o zadržování vody, mikrozávlahy, hospodaření s dešťovou vodou a podobně.
