Pondělí 13. července 2020, svátek má Markéta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 13. července 2020 Markéta

Vodojemy odrážely úroveň života ve městech, říkají lovci unikátních staveb

  12:02aktualizováno  12:02
Už 1 500 vodojemů v Česku zmapovala dvojice výzkumníků Robert Kořínek a Michal Horáček. Často jde o unikátní technické stavby. Patří mezi ně i vodojemy v Libereckém kraji.

Robert Kořínek (vlevo) a Michal Horáček u zauhlovací a vodárenské věže ve Vratislavicích. | foto: Tomáš Lánský, MAFRA

Národy obdařené mořem mají jako své mytické stavby majáky. Země bez oceánů jim ale nemusejí závidět. Mají věžové vodojemy. Ty, na rozdíl od majáků, lidstvo potřebuje stále. V éře sucha možná víc než dříve. 

V Česku jich najdeme stovky. Majestátně ční nad krajinou jako němí svědci času. Jsou symboly životadárné vody. Výzkumu věžových vodojemů se dlouhodobě věnuje Robert Kořínek z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. 

V rámci výzkumného projektu mapuje všechny věžové vodojemy v Česku. Na projektu se podílí i Michal Horáček, historik zabývající se dějinami průmyslu z Fakulty stavební ČVUT v Praze. Jako Liberečan má dobrý přehled i o vodojemech v Libereckém kraji. A nejen o nich bude naše povídání.

Co vás vlastně na věžových vodojemech fascinuje?
Kořínek: Architektura vodojemů zejména z období první republiky je výjimečná. Pod řadu takových vodojemů se podepsali slavní architekti. V krajině opravdu zaujmou. Jsou to pro mě unikátní stavby. Líbí se mi natolik, že jsem zájmem o vodojemy nakazil i svoji manželku a v jednom z vodojemů jsme měli svatbu (smích).
Horáček: Vodovodní systémy jsou nezbytnou součástí zásobování měst. Vodojemy - a zvláště ty věžové - jsou pak nejvýraznější viditelnou součástí této infrastruktury. Vnímám je jako nadzemní symboly vody, bez které není života.

Při pohledu na který vodojem vaše srdce zaplesá?
Kořínek: Meziválečný věžový vodojem v Kolíně od Františka Jandy. Mám rád vratislavickou Zauhlovačku, z novodobých vodojemů pak ten v Ohrazenicích u Turnova. Líbí se mi i staré věžové vodojemy kolem Vltavy v Praze.
Horáček: Mě nejvíce fascinují železobetonové vodojemy stojící v průmyslových areálech. Jsou to strohé konstrukce v utilitárním zpracování, zmínit mohu například oktagonální vodojem pro místní sklárnu v Chudeřicích u Bíliny.

Vy se už řadu let věnujete mapování a průzkumu věžových vodojemů v České republice. Dá se nějak shrnout, k jakému závěru jste dospěli?
Kořínek: Jsme zatím v půlce. Už teď jsme zmapovali 1 500 věžových vodojemů, počítáme mezi ně i drážní vodárny. To je zajímavé číslo, protože vodojemy se nikdo dříve nezabýval. Jejich počet doposud nebyl známý. Pro nás bylo i příjemné zjištění, že řada již nefunkčních vodojemů má v sobě pořád zachovanou původní technologii. Opuštěné vodojemy jsou přitom cílem nájezdů sběračů kovů.

Zjistili jste o vodojemech nějaký zajímavý fakt?
Kořínek: Poslední kniha o věžových vodojemech u nás vyšla v roce 1919. Takže my teď po sto letech děláme pokračování. Dokázali jsme některé věci vyvrátit nebo upřesnit. Zjišťujeme, že ne všechny vodojemy byly ve své době konstrukčně dobře řešené. Třeba když na jejich vršku dovnitř dopadalo kupolí světlo, vedlo to k ohřevu vody a růstu řas. Stavitelé vodojemů to sami kritizovali v průběhu let a pak to zohledňovali a chyby odstraňovali.
Horáček: Podařilo se nám třeba identifikovat již neexistující vodojem v areálu jednoho z povrchových lomů na Mostecku. Prokázali jsme, že to byl nejstarší celoželezobetonový vodojem na území Česka. Doposud se myslelo, že takový vodojem stojí v Pardubicích a že to tak není jsme zjistili až díky našemu projektu.

Nejstarší vodojemy se u nás stavěly už v 15. století. Jak tehdy dopravovali vodu nahoru, když nebyla žádná čerpadla? 
Kořínek
: Už tenkrát existovala pístová čerpadla, ruční pumpy a různé korečkové výtahy. Zajímavější je, že voda jim v zimě zamrzala, takže se ve vodojemu muselo topit. Takto občas vodojemy vyhořely. A pokud stál vodojem poblíž brusírny nebo mlýna, lehlo mnohdy popelem všechno.

Jak vodojemy do své databáze nacházíte? Předpokládám, že ne o všech se vědělo... 
Kořínek: Používáme vodohospodářské mapy i běžné mapy, literaturu, archivy. Zdroje jsou neomezené. Věnuji se vodojemům 14 let, takže už o nás vědí vodárenské společnosti a občas se nám samy někdy ozvou.
Horáček: Máme i náhodné nálezy. Jel jsem třeba vlakem a mezi prosekanými náletovými dřevinami spatřil vodojem. Hned jsem se k němu zašel podívat. Vůbec jsme o něm nevěděli. Nachází se u Duchcova v lokalitě Želénky.

Vodojemy jsou nejen krásné, ale i technicky zajímavé stavby. Co se vlastně nachází uvnitř a jakou mají funkci?
Kořínek: Nahoře je nádrž, do ní se čerpá voda a ta se rozvádí do rozvodné sítě samospádem. Díky vodojemu je ve vodovodní síti tlak, vodojem rovněž vyrovnává výkyvy v době, kdy je odběr vody větší. Vodojemy mají i funkci rezervní v případě, že je potřeba vodovodní síť opravit. Jsou i zdrojem hasební vody. Drážní vodojemy pak zajišťovaly vodu pro nádrže parních lokomotiv.

Je nějaký vodojem v Libereckém kraji, který stojí za zmínku pro svůj zajímavý vzhled?
Horáček: Ohrazenice. Je to vodojem hodný zaznamenání, v mých očích překračuje parametry technické stavby. Umělecky ztvárněné, která se nebojí odvážných řešení. Přivedla řadu lidí k zájmu o toto téma. Pozoruhodný je i vodojem ve Cvikově, slouží uzavřenému okruhu pro areál léčebny. Je to krásná železobetonová industriální stavba, která je pořád v provozu.

Hodně se mluvilo o zauhlovací a vodárenské věži ve Vratislavicích nad Nisou, kde chce místní spolek udělat kulturní centrum. Zatím to ale skončilo občasnými akcemi a zpřístupněním věže, na víc zatím nejsou peníze. Stačí to podle vás na to, aby „Zauhlovačka“ přežila?
Horáček: Zauhlovačka je unikátní a architektonicky zajímavá stavba, navíc známá i v zahraničí. Je ale soukromým majetkem, tedy s ní teď asi nejde víc udělat. Pro mě každá stavba, která jakkoliv funguje, má smysl. Aktivity pro její záchranu jsou mi sympatické. Často se totiž třeba něco zbourá jen tak tajně, pod rukou. Tyto negativní akty se ale dějí výrazně hůř, pokud je o té stavbě širší povědomí. Což se v tomto případě díky aktivitám místního spolku povedlo.
Kořínek: Zauhlovačka nutně nemusí být k něčemu využitá. Stačí ji zachovat jako paměť místa. Bude dál lidem říkat, že tu stála fabrika. Třeba takové Dolní Vítkovice mají také vodojem, uvnitř něj už nic není. Je součástí areálu vysokých pecí a dál ho zdobí.

Je pravda, že vodojemy byly kdysi lidmi takřka uctívány? Přinášely jim totiž tekoucí vodu, v předminulém století věc ještě ne samozřejmou...
Horáček: Věžové vodojemy jsou symboly modernizačního procesu měst. Většina z nich symbolizovala úspěch místní samosprávy a schopnost postavit si vlastní vodovodní síť. Odrážela se tím úroveň života ve městě.

Mně se na vodojemech líbí, že jsou to v podstatě umělecká díla. I náš slavný Liberečan a „otec“ Ještědu Karel Hubáček vyprojektoval vyrovnávací věž v Praze na kopci Děvín. Neméně slavný architekt Josef Gočár je zase podepsaný pod vodojemem v Lázních Bohdaneč. Jeho učitel Jan Kotěra zase navrhl vodojem v Michli. Znamenalo to tedy, že dřív se víc dbalo na to, aby vodojem působil reprezentativně a důstojně, když mu tvář vtiskli slavní lidé?
Horáček: Zčásti ano. Vodojem vždy odrážel ambice těch, kteří o tom rozhodovali. Promítaly se do toho jejich finanční možnosti. Někde městské elity vnímaly věžový vodojem jako odraz úspěchu a nebály se investovat velké peníze a oslovit významné architekty. Jiné zase ne.
Kořínek: V areálech fabrik se řešila hlavně účelnost vodojemů. Vystačili si mnohdy s jednoduchou konstrukcí a nýtovanou nádrží. Tam se na nějaký vzhled nehledělo. Ale i zde máme výjimky – třeba zmíněnou Zauhlovačku. Třeba ve Višňové u Frýdlantu je textilka, která má věžový vodojem, ten ladí s celou fabrikou, je velmi zdobný. Vodojem zkrátka odráží ambice, vkus i peníze těch, kdo ho postavili.

Mezi laiky se pod pojmem vodojem rozumí hlavně všudypřítomné aknagloby a hydrogloby maďarské výroby, kterým lidi v žertu říkají lízátko nebo sputnik. I v Libereckém kraji je jich plno. Lidem se mnohdy nelíbí, působí jako pěst na oko v malebné krajině. Jaký k nim máte postoj?
Kořínek: Byť jsou to jednoduché stavby, které do naší krajiny moc nezapadají, díky nim si ale spousta obcí postavila vlastní vodovod.
Horáček: V mých očích se - ač jsou to utilitární objekty - už součástí naší kulturní krajiny staly. Slouží navíc k identifikaci místa i jako orientační body v krajině.

Proč mají hydrogloby maďarský původ?
Kořínek: Maďaři je do Československa dodávali, ale stavěli je Čechoslováci. V roce 1964 vyrostly první hydrogloby na Slovensku. V Česku první vztyčili v roce 1966 v Boroticích u Znojma. Řada z nich fungují dodnes, některé se zbouraly.
Horáček: Díky hydro a aknaglobům si člověk také může uvědomit, kolik obcí ještě v půlce 20. století nemělo pitnou vodu nezávislou na studních.

Není škoda, že se tyto stavby využívají jako reklamní nosiče?
Kořínek: Vůbec ne. Jsou na nich nejen reklamy, ale i antény a telekomunikační systémy. To vydělává peníze a díky tomu se třeba jednou za deset let zaplatí takovému vodojemu oprava.

Vodojemy shromažďují vodu a udržují tlak ve vodovodní síti. Mají ještě v dnešní době, kdy dokážeme tuto funkci zajistit různými čerpadly, svůj smysl?
Horáček: Mají. Vodojemy jsou záložní zdroj vody, pokud dojde k nějakému výpadku. Řada samospráv je ráda, že má zdroj vody pod svým dohledem, není tak provozně závislá na nikom jiném. Navíc dnes je velké téma sucho. Vím o případu, kdy se starý zaplombovaný vodojem znovu uvedl do provozu, aby obec měla záložní zdroj vody během sucha. 
Kořínek: Nezapomeňte, že naplněný vodojem je nezávislý na elektrické energii, takže i když vypnou proud, voda lidem dál teče. Řada obcí tak může v krizovém režimu pár dní fungovat, aniž by byla odříznutá od vody.

Faktem ovšem je, že řada starých vodojemů chátrá. Například vodojem nedaleko zámku Lemberk z roku 1734. Není to škoda?
Horáček: Škoda je to vždycky. Ale u nás se památková péče zaměřuje především na jiné typy staveb. Průmyslové a obecně technické stavby stojí pořád trochu na okraji. Měly by být ale zachovávány, jsou totiž také nositeli paměti.

Co ale se starými vodojemy, které už neslouží svému účelu? Občas čtu o tom, jak se některý vodojem přestavěl na rozhlednu, na muzeum nebo z něj udělali byt. Přeje doba renesanci vodojemů? 
Horáček
: Věžový vodojem je problematické využít, jste limitováni malým prostorem. Je to vždy o přístupu investora a nápadu. Známe i případ, kdy si kdosi koupil vodojem aniž by věděl co s ním a následná realizace dopadla špatně.

Jaké je nejvíce kuriózní využití pro vodojem?
Kořínek: V Bohumíně mají z vodojemu penzion s kulatými pokoji a nahoře je vyhlídková kavárna. V Karviné mají zase vodojem přestavěný na byty. Kladenský vodojem má uvnitř dispečink pro řízení vodárenské infrastruktury, nahoře je kruhová zasedačka. Vedení společnosti může jednat z vršku vodojemu.

Jedním z nejnovějších vodojemů je loni otevřený věžový vodojem v Ohrazenicích u Turnova, o kterém jste už mluvili. Připomíná fotbalovou trofej FIFA a na jeho ochozu pod kupolí je i vyhlídková plošina. Je takové spojení techniky s turistikou ideálním využitím?
Kořínek: Ano. Ostatně, takové využití není nic neznámého, už slavný architekt Janda stavěl vodojemy, které měly zastřešenou kolonádu, kam se mohli schovat výletníci před deštěm. Vodojem tak byl součástí veřejného prostoru.
Horáček: Ohrazenický vodojem má obrovskou výhodu v tom, kde stojí. Je odtud fantastický výhled. Navíc se dá případně prolézt kupolí až nahoru, což může být pro lidi velký zážitek. 

25. října 2019

  • Nejčtenější

Dívky vytáhly z koupaliště bezvládného chlapce, v nemocnici zemřel

Na koupališti v Českém Dubu na Liberecku se v pondělí stala tragédie. Na hladině nádrže spatřili kolemjdoucí bezvládné...

Kdo hrozí Slavii? A jak se Sparta vyhne kvalifikaci? Pohárový výhled pro české kluby

Pokud Mladá Boleslav v nedělním finále o Evropu porazí Liberec, vyšle český fotbal do evropských pohárů stejný kvintet...

Liberec - Boleslav 2:0, vítězové si zajistili Evropu, rozhodli po půli

Slovan Liberec je pátým českým zástupcem v příštím ročníku evropských pohárů. V kvalifikačním utkání o Evropskou ligu...

Rada se zlobí kvůli stopce za dvě žluté: Kdo to spáchal, tyhle pravidla?

O porážce se Spartou klidným hlasem prohodil: „Dostali jsme zase za vyučenou.“ Pak ale z jabloneckého trenéra Petra...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rada kritizoval Jílka, také si oddechl: Moje nervy, radši bych hrál v Ulici

Bylo to loučení s fotbalovým Jabloncem? Nebo si trenér Petr Rada řekl o novou smlouvu? „Může o mně mluvit někdo jak...

Snažím se naučit mít jizvy po popálení ráda, říká Týnuš Třešničková

Premium Byl to okamžik. Vteřina, v níž ji ožehly plameny. Vlasy, krk, ruce, obličej... Ten krásný obličej, který ji živí. Jedna...

Největší slabiny ojetých dodávek. Přinášíme přehled nejporuchovějších vozů

Premium Dodávky byly stvořeny pro práci. Najedou mnohem více kilometrů než osobní auta, a to v náročných podmínkách. Ne všechna...

VELKÝ TEST ZOO: přehled cen, zvířat i atrakcí. Přijeďte, pomůžete!

Premium Mají otevřeno 365 dní v roce, ať praží slunce, nebo se žení čerti. Na několik týdnů je zavřel až koronavirus. Chcete...

  • Další z rubriky

Otevřeli jsme novou hospodu, i když jiní zavírají, říká šéf Pivovaru Cvikov

Viktor Tkadlec je ředitelem cvikovského pivovaru od jeho znovuobnovení v roce 2014. Za tu dobu se malý regionální...

Dívky vytáhly z koupaliště bezvládného chlapce, v nemocnici zemřel

Na koupališti v Českém Dubu na Liberecku se v pondělí stala tragédie. Na hladině nádrže spatřili kolemjdoucí bezvládné...

Boj o samostatný krajský soud. I po 20 letech je Liberec v područí Ústí

V Liberci sídlí krajské ředitelství policie či hasičů, funguje tu třeba krajská pobočka hygienické stanice. Jen...

Po rekonstrukci za miliony do kulturního centra teče, krytinu nevyměnili

Na stropě a po stěnách rezavé skvrny, na podlaze kbelíky a lavory. Tak vypadá promítací kabina a část půdy v Kulturním...

Nejjasnější kometa za třináct let. Na obloze ji uvidíte i bez dalekohledu

Oficiálně se jmenuje C/2020 F3, ale má také civilnější pojmenování Neowise. Po dlouhé době je to tak jasná kometa, že...

Maďarka tvrdí, že nemůže pracovat, protože je příliš sexy

Plastiky dvaadvacetiletou Barbie Barbaru Lunu Siposovou z Maďarska stály v přepočtu přes tři miliony korun. Nyní nemůže...

Výpovědi už se nevyhnete. Nový zákoník práce přinese i spravedlivější dovolenou

Premium Poslední velká novela zákoníku práce za uplynulých devět let začne z podstatné části platit od začátku příštího roku, v...

Úspěšný šéf Škody po pěti letech náhle končí, prohrál boj o moc

Mladoboleslavská Škoda Auto oznámila, že Bernhard Maier po téměř pěti letech v čele společnosti opustí k 31. červenci...

Snažím se naučit mít jizvy po popálení ráda, říká Týnuš Třešničková

Premium Byl to okamžik. Vteřina, v níž ji ožehly plameny. Vlasy, krk, ruce, obličej... Ten krásný obličej, který ji živí. Jedna...