Hnutí Duha Olomouc zatím žádá kraj o povolení výjimky ze základních ochranných podmínek zvláště chráněného druhu živočicha. Pokud získá povolení, chce projekt rozjet příští rok.
„Obdrželi jsme žádost. Teď vedeme řízení a sbíráme podklady potřebná pro rozhodnutí. Je to zatím první případ, kdy nás někdo požádal o odchyt vlka. Ještě jsme nikdy nic podobného neřešili,“ uvedla Radka Vlčková, vedoucí oddělení ochrany přírody Krajského úřadu Libereckého kraje.
Hnutí Duha chce vlky odchytávat a následně sledovat na celém území kraje. Tedy v širším okolí chráněných krajinných oblastí Kokořínsko - Máchův kraj, Jizerské a Lužické hory. O výjimku žádá i ve Středočeském a Královéhradeckém kraji.
„Hlavním cílem je získat data o prostorové aktivitě vlka v oblastech, kam se nově vrací. Jde o komplexní výzkum, který nám pomůže získat více poznatků o chování vlka v kulturní krajině,“ nastínil za Hnutí Duha Miroslav Kutal.
GPS odhalí přesná loviště vlků
Hnutí Duha se zaměřuje hlavně na neinvazivní metody sledování šelem, jako je stopování či používání fotopastí. Podle Kutala jsou ale pro některé účely data z GPS telemetrie nenahraditelná.
„Získáme vysoce kvalitní prostorová data. Umožní nám například dohledat konkrétní místa, kde vlci zabili svoji kořist. Dá se jimi testovat i účinnost preventivních opatření. Zjistíme, jestli vlci chodí kolem pastvin, které jsou zabezpečené a nevznikají tam škody,“ řekl Miroslav Kutal.
Na odchytu bude Duha spolupracovat s Mendelovou univerzitou v Brně, kde Kutal působí. Odborníci už mají zkušenosti s odchytem medvěda či rysů v Beskydech.
Vlci se mají podle záměru odchytávat do speciálních nášlapných pastí. Vlkovi neublíží, ale zadrží jej na místě. Nedaleká fotopast zároveň pošle pověřenému člověku MMS zprávu o tom, že se šelma chytila.
Přivolaný veterinář pak zvíře uspí. Pod kůži mu vpraví čip a nasadí speciální obojek. Ten pak vysílá v předem nastavených intervalech signál. Data se posílají buď pomocí mobilní GSM sítě, nebo pomocí satelitů.
„Při dohledávání kořisti je nejlepší mít samozřejmě co nejčerstvější data. Kdybychom chtěli dvě souřadnice denně, obojek vydrží i čtyři roky, pokud je budeme chtít každou hodinu, životnost je pak menší,“ vysvětlil Miroslav Kutal.
Obojek lze podle něj nastavit tak, že se po určité době sám odemkne a vlk o něj přijde. Data se dají stáhnout i z dohledaného obojku.
Hnutí Duha předpokládá, že odchytne během roku ve všech třech krajích maximálně pět zvířat. Projekt Hnutí Duha má zatím trvat dva roky. O výjimku ale žádá až do konce roku 2024. „Předpokládáme, že bychom pak v monitoringu pokračovali,“ vysvětlil Kutal.
Chytat vlky chtějí i ochránci přírody
O povolení odchytu vlka žádala také Česká zemědělská univerzita Agenturu ochrany přírody a krajiny (AOPK). Projekt už běží.
„Jednou z otázek je, jestli povolovat odchyt vlků více organizacím. Zda to není nadbytečné. Monitoring ale jinak považuji za potřebný. Budeme vědět, kolik vlků máme, jak se chovají, rozmnožují, čím se živí,“ míní regionální ředitel AOPK Jiří Hušek.
„Je nezbytné mít co nejvíc informací k tomu, abychom mohli vlky účinně chránit a zároveň zabránili škodám na hospodářských zvířatech. Je ale také nutné vyplácet kompenzace v reálné výši. Ne jako dosud, že se platila jen část. Chovatelé například nedostávali peníze za jehňata, co vlci beze stop odnesli. Jinak si farmáři podporovaní myslivci začnou zjednávat právo silou,“ upozornil Hušek.
Liberecký kraj vyplatil od roku 2014 do loňského srpna za škody způsobené vlky majitelům hospodářských zvířat přes 289 tisíc korun. Výše škod dosud stoupala. V roce 2017 kraj vyplatil 89 tisíc, loni už to bylo 159 tisíc korun.
