Ani ohradníky nezabránily vlkům v oblasti kolem Löbau, Niederseifersdorfu a Görlitz, aby tam napadli stáda ovcí. K útokům došlo i v okolí obce Weißenberg v okrese Bautzen. Stáda přitom byla ve většině případů chráněna mobilními elektrickými ohradníky nebo pevným oplocením, které není pod elektrickým napětím. Vlci se snažili ochranné ploty překonat a několikrát i úspěšně.
„Máme zaznamenány opakované útoky, kdy vlk nebo víc vlků překonalo ohradník vysoký 1,80 metru. Podle posouzení trhlin v plotě šlo o více případů, ne pouze jeden,“ stojí v tiskové zprávě úřadu. Ten teď proto chovatele v regionu vyzývá, aby věnovali větší pozornost ochraně svých stád a přijali preventivní opatření. Saské úřady nabízí rovněž bezplatné poradenství ohledně ochrany hospodářských zvířat.
Pozornost by proto měli zvýšit i čeští chovatelé v příhraničí, především v Lužických a Jizerských horách a na Frýdlantsku, pokud nemají stáda řádně zabezpečena.
Vloni Německo zaznamenalo 975 útoků od vlků, při nichž uhynulo nebo bylo zraněno 3 374 hospodářských zvířat. Na náhradách škod úřady vyplatily v přepočtu 12 milionů korun, dalších 404 milionů šlo v rámci dotací na výstavbu elektrických ohradníků.
Dotace na ohradník i pasteveckého psa
Vlčí populace v Německu stále roste, v současné době ji tvoří minimálně 161 smeček, tedy o tři více než v předminulém roce. V Sasku, které sousedí s Libereckým a Ústeckým krajem, evidují momentálně 31 vlčích smeček, a to v pásmu od Českého a Saského Švýcarska přes Šluknovský výběžek až po Lužické hory. V Krušných horách pak kolem Vejprt a Hory Svaté Kateřiny.
Odborníci proto apelují na farmáře, aby neváhali a zažádali si o dotaci na elektrický ohradník či pasteveckého psa, která pokryje až 100 procent nákladů. „Naše zkušenosti ukazují, že správně nainstalovaný elektrický ohradník dokáže zajistit osmdesátiprocentní ochranu stád. V kombinaci s pasteveckým psem je to až devadesát pět procent ochrany,“ řekla mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Karolína Šůlová.
I přes nesporný přínos není pořízení elektrického ohradníku a pasteveckého psa levná záležitost. Ceny u pasteveckých plemen se pohybují přes 70 tisíc korun. „Sto metrů ohradníku stálo zhruba třicet tisíc korun. Když máte pozemek přes šest hektarů, tak to už je pořádná suma,“ zmínil před časem farmář Josef Hofbauer z Janovic v Podještědí. I on má s vlky zkušenosti. Za poslední tři roky přišel o dvanáct ovcí. Po instalaci elektrického ohradníku ale útoky vlků u něj na farmě přestaly.
Zapůjčení mobilního ohradníku
AOPK přitom může chovatelům pomoci překlenout první měsíce, než si pořídí vlastní ohradník. Než se žádost vyřídí a než nakoupí potřebný materiál a ohradník postaví, může to trvat i rok.
„Jsme schopni proto chovatelům zadarmo na nějakou dobu zapůjčit naše mobilní vybavení, včetně servisu. Tedy že jim ten ohradník postavíme nebo pomůžeme s instalací. Důležité je, aby se vlci nenaučili chodit do ohrad, včasná opatření jsou namístě,“ uvedl Jakub Čejka z liberecké AOPK.
V Libereckém kraji se vlci vyskytují už několik let. Třetím rokem za sebou se díky vlčím hlídkám podařilo potvrdit nová vlčata u smečky v Lužických horách a v Českém Švýcarsku, šestým rokem se rozmnožuje i smečka ve Šluknovském výběžku. „Obě smečky jsou příhraniční a jejich členové se pohybují jak na české, tak na německé straně. Výsledky genetických analýz zde již dříve prokázaly, že vlci se tam dostali z Německa a Polska,“ uvedl Miroslav Kutal z Hnutí Duha.
Vlci putují stovky kilometrů
Naopak v Ralsku, kde se vlci objevili už v roce 2014, se teď druhým rokem žádná mláďata nerodí. „Vlci se ale v Ralsku stále pohybují, fotopasti zaznamenávají pravidelně dva až tři jedince, dokazují to i nálezy pobytových znaků. Je možné, že do struktury smečky zasáhlo pytláctví. Na Kokořínsku byla v roce 2020 nalezena zastřelená vlčice, která se prokazatelně v oblasti pohybovala v doprovodu nejméně jednoho dalšího vlka,“ upozorňuje Kutal.
Letos také fotopast odhalila potulující se vlky v oblasti Rádla a na Prosečském hřebeni na Jablonecku. Jedno zvíře se přitom dostalo až do vesnice.
„Evidentně šlo o zvířata, která se krajinou potulují při hledání vhodného místa pro život. Vlk mnohdy ani nemá jinou možnost při překonávání silniční sítě a dalších bariér, než se vydat blíž k lidským obydlím,“ vysvětluje Šůlová. Dospívající vlci podle ní putují i stovky kilometrů při hledání nového teritoria či partnera k založení rodiny.
