Šelmy si na jeho pozemek letos troufly už několikrát. V dubnu roztrhali berana a odnesli dvě jehňata, počátkem listopadu se vlci vrátili a spořádali dalšího berana. Při příští návštěvě rozsápali bahnici. A poslední ovce přišly o život v úterý.
„V obci se vlci vyskytli již v loňském roce, kdy napadli a usmrtili několik ovcí, ale lidé to nechtěli hlásit, jelikož ovce měli neoficiálně. K napadení došlo i v Minizoo v Bohaticích, kdy vlk usmrtil a sežral pštrosa,“ konstatoval starosta Brniště Michal Vinš. Další útoky podle něj hlásil i Luhov, Velký Grunov, Velký Valtinov či Křižany. „V okolí Luhova je několik roztrhaných kusů mufloní zvěře a dokonce zemědělci viděli při zemědělské činnosti na polích vlky i přes den,“ poznamenal.
Fotografie ani videa vlků útočících na své ovce nemá, ze způsobu jejich usmrcení si je ale jistý, kdo je má na svědomí. Že jde o dílo kriticky ohrožených vlků, mu potvrdil i pracovník Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Vinš choval ovce především proto, aby měl upravené okolí domu a aby spásaly nedaleké stráně. Vlky ale krmit odmítá. A řešení proti vniknutí šelem do ohrady by prý stálo moc peněz.
Starosta chce jednat s ministerstvem
„Oplocení 150 centimetrů, elektrický ohradník a armatura do země proti podhrabání. Takové opatření mi za to nestojí a lituji velkochovatele,“ sdělil. Obyvatelům Brniště pak nabídl pomoc při uplatňování náhrad škody. Ze své pozice starosty chce jednat s dotčenými orgány, jmenovitě s krajským úřadem a s ministerstvem životního prostředí.
„Nejvíce mi na tom vadí to, že vlci útočí na hospodářská zvířata poblíž domů. Můj předposlední případ se odehrál jen dva metry od plotu. Chápu, že se jedná o zvláště chráněného živočicha, který nemá přirozeného predátora a diametrálně se šíří. Myslím si, že je potřeba tyto stavy redukovat, aby se to nevymklo kontrole, jako například na Slovensku medvědi. Nechci se dožít toho, že vlci zdecimují hospodářská zvířata a zvěř v honitbách a poté začnou útočit na lidi,“ svěřil se.
Šelmy musíme respektovat. Není třeba se jich bát, říká lektor Vlčích hlídek |
Informace o tom kdy, kde a na koho vlci zaútočili, i o nálezech těchto uhynulých psovitých šelem, jsou na webu navratvlku.cz, který spravuje AOPK. Podle agentury jsou nedostatečně zabezpečená hospodářská zvířata pro vlky lákadlem, snadnou kořistí. Chovatelé by měli s výskytem vlků počítat a své chovy zabezpečovat, jako ideální se osvědčil elektrický ohradník v kombinaci s pasteveckým psem.
„Stát na zabezpečení poskytuje dotace z Operačního programu Životní prostředí a chovatelé mají také možnost v oblastech, kde vlk žije, získat takzvanou náhradu újmy za ztížení hospodaření,“ informovala Jindřiška Jelínková, ředitelka odboru druhové ochrany AOPK a koordinátorka Plánu péče o vlka. Z dotace mohou hradit zvýšené náklady na zabezpečení pastvy, jako je plat pro pastevce, údržbu oplocení či péči o pastevecké psy.
Obavy narůstají
Útoky vlků zaznamenal i starosta Křižan Václav Honsejk, konkrétně pod Malým Ještědem. Jeden chovatel ovcí kvůli nim chov ukončil už před pár lety. Honsejk osobně farmaří v jiné části obce a do budoucna vnímá vlky jako velký problém.
„Pokud nedojde k nějaké řízené regulaci počtu stavů, tak bude těchto problémů exponenciálně přibývat. Myslet si, že se dají všechny pastviny zabezpečit plotem, je bláhovost, ekonomický nesmysl a nápad ‚lidí od stolu‘. Ale oni to daňoví poplatníci uhradí – jak na proplácených škodách, tak na dotacích na oplocení,“ podotkl.
K usměrňování počtů šelem ale není podle AOPK důvod, vlk se jako vrcholový predátor přemnožit nemůže. Do české přírody patří a vrátil se přirozenou cestou z Německa a Polska, živí se hlavně přemnoženou spárkatou zvěří, která ročně působí miliardové škody na polích a v lesích. Pro případ, že by se někteří problematičtí vlci opakovaně vraceli na kvalitně zabezpečené pastviny, nebo ztráceli plachost vůči člověku, je podle Jelínkové připravený pohotovostní plán.
„V odůvodněných případech může být poté, co se vyhodnotí, že není jiná možnost, rozhodnuto o odstranění takového problematického vlka z přírody,“ přiznala.
Vlk je prý velmi přizpůsobivé zvíře, které už dávno nežije jen v nedotčené přírodě a hlubokých lesích. V tuto chvíli v Česku rozšiřuje svou populaci a obsazuje volná teritoria. „Vlci tu mají přemnožené spárkaté zvěře, která tvoří podle průzkumů 96 procent vlčího jídelníčku, opravdu dostatek,“ zdůraznila Jelínková.
Osm desítek útoků za rok
Vlci, kteří za den uběhnou i desítky kilometrů, trvale osídlili Liberecký kraj. Škody na hospodářských zvířatech už několik let opakovaně hlásí oblasti v pohraničí a Frýdlantský výběžek.
Liberecký kraj v letošním roce řešil s chovateli hospodářských zvířat kolem osmi desítek útoků. Z toho 54 na Frýdlantsku, 24 v dříve zmíněných obcích, v Krkonoších, na Chrastavsku, v okolí Hrádku nad Nisou nebo Jablonného v Podještědí.
„Vlci na lidi neutočí, pouze na hospodářská zvířata. Evidované škody jsou například v Brništi, Bohaticích a Křižanech, a to zejména na ovcích. Máme ale i případ napadeného pštrosa v minizoo,“ potvrdil mluvčí krajského úřadu Filip Trdla. Lidem s nejlepším zabezpečením jejich chovů poradí AOPK.
Kraj příští rok finančně přispěje chovatelům na ochranu jejich stád prostřednictvím dotačních programů resortu životního prostředí a zemědělství. „Konkrétní výši a podmínky dotační podpory připravujeme,“ uvedl Jiří Klápště, náměstek hejtmana pro resort životní prostředí a zemědělství.
Vlků u Máchova jezera je zase více, fotopast zachytila pět mláďat |
Obavy, že by vlci napadali lidi, nebo dokonce děti, jsou podle Jelínkové z AOPK neopodstatněné. Žádný podobný případ se od té doby, co vlci začali osidlovat Česko, nestal. Považuje je za přirozeně plachá zvířata, člověka prý nevyhledávají.
„Pokud člověk vlka spatří, neměl by ho k sobě lákat a přibližovat se k němu, naopak by měl v klidu odejít. Podobná pravidla platí i pro setkání s jinými volně žijícími zvířaty. Třeba prasaty divokými, která u nás každoročně několik lidí zraní. V přírodě by lidé také měli mít psy na vodítku. Útok zdravého vlka na člověka se v porovnání s napadením lidí domácími psy blíží nule,“ uzavřela Jelínková.
První důkazy o návratu vlků eviduje mimoňská divize Vojenských lesů a statků ČR od roku 2015.
Michal Vinš, starosta BrništěZe života na venkově 3. listopadu 2024 Dnes ráno, když jsem šel projít ohradu s ovcemi, jsem objevil sežraného berana. Nemám nic proti koloběhu života a přírody, ale toto je vážně moc. Tento beran byl náhradou za původního berana, který byl stržen vlkem a vykusován. To se stalo letos na jaře, kdy vlkem byla odnesena i dvě sedmidenní jehňata. Tenkrát jsem si říkal – občas se to stát může, přece jen bydlíme u lesa. Dnes se již na to dívám jinak. Toto se stalo v ohradě jen 10 metrů od plotu sousedů pod námi, takže více ve vsi. (…) 9. listopadu 2024 Včera vlci opět navštívili naše ovce, tentokrát to odnesla nejstarší ovce ze stáda, která měla cca 70 kg. Asi po pěti dnech, co to odnesl beran, dostali opět hlad. Tentokrát to bylo kousek od plotu sousedů, cca 2 metry. Vlkům se zde vyloženě líbí. Padlo definitivní rozhodnutí, že vlky dále krmit nebudeme, takže s chovem ovcí končíme. Letošní statistika je minus 2x beran, 2x jehně a 1x ovce. Kam až toto dojde, aby se to začalo řešit. Vše bylo opět nahlášeno na příslušné úřady. 19. listopadu 2024 Po posledním útoku vlků zbyly dvě ovce, dnes v 9 hodin byly ještě viděny a ve 13:30 již jedna zardoušena a částečně ožraná. Vlci byli evidentně při hostině něčím vyrušeni. Čeho je moc, toho je příliš. |
11. července 2023 |
