Firma posílala zboží obcím a městům v celé republice. Někde chtěli i třicet praporů najednou.
„Před týdnem vše vrcholilo. Bylo to opravdu tsunami modro-žlutých vlajek a praporů. Poslední velkou várku jsme dotiskli v úterý a ve středu ji konfekčně zpracovávali. Šily se tunely na žerdě nebo karabiny na lanka stožárů, aby se mohly zásilky ještě ve středu vyexpedovat a bylo reálné, že je obce dostanou včas,“ popsal výrobní ředitel firmy Jan Vereščák.
Libea vyráběla prapory, které se zasadí do držáku ve zdi nebo uvnitř volební místnosti, i vlajky, které se vytahují na stožáry před budovami. „Praporů bylo určitě víc,“ poznamenal Vereščák.
Zákazníci nejvíc chtěli vlajky o rozměrech 100 krát 150 centimetrů. Podle odhadu Vereščáka jich mohly být až tři tisíce. Druhým nejžádanějším rozměrem byly větší symboly Evropské unie o velikosti 150 na 225. Ty šly do stovek kusů. Firma ale masivně vyráběla i rozměr 60 krát 90 centimetrů.
Prapory a vlajky vyrábí za pomoci sítotisku, čímž se dobře probarví i druhá strana. Proces je ale náročnější, každá vlajka musí jít dvakrát na tiskací stůl.
Napoprvé se natiskne jen modrá barva a na nepotištěném místě zbudou bílé hvězdičky. Napodruhé se tisknou jen žluté hvězdy.
Pak látka jde do konfekční dílny, kde ji švadlena obroubí dvojitým ochranným švem. Ušije buď tunýlek na žerď, nebo našije karabiny pro vytažení na stožár.
V posledních týdnech jdou na odbyt i české prapory a vlajky. Nejen kvůli hokejovému mistrovství světa. Hodí se i na demonstrace proti premiéru Andreji Babišovi a ministryni spravedlnosti Marii Benešové.
Libea před týdnem vyráběla i českou státní vlajku o rozměrech 10 krát 15 metrů s tunýlky pro madla na obou stranách pro sdružení Milion chvilek pro demokracii. Fotografové nebo kameramani demonstrací si ji často vybírali. „Výroba trvala dva dny. Ve skutečnosti jsme se tím zabývali tři až čtyři dny,“ dodal Vereščák.
