„Ve svých večerkách koukají do mobilů a nebo si pouštějí ty své filmy. Nepopovídají si s námi. Vždyť nám ani moc nerozumí,“ svěřuje se se svojí obavou asi sedmdesátiletá žena, když bere za kliku samoobsluhy v Liberci-Vratislavicích.
Prodejnu ke konci září přebírá vietnamský podnikatel. Především mezi staršími lidmi je cítit nejistota. Nevědí, kolik prodavaček zůstane. Jsou pro ně mnohdy důležitější než samotný nákup. Ženy za pokladnami si s lidmi povídají, protože se za ta léta znají.
Před chvílí jedna z prodavaček otevřela dveře nákupem obtěžkané mamince se dvěma dětmi. Žádné anonymní sídliště nebo odtažitost nadnárodního řetězce. Ale ukázka vesnické pospolitosti.
„Zapisují si tu naše přání. Objednávají do druhého dne, na Vánoce. To možná padne,“ svěřuje se další žena s nákupní taškou.
Samoobsluha doprodává. Objednává už jen zboží jako pečivo nebo mléčné výrobky.
Lidé o blížící se změně diskutují. Některé reakce jsou radikální.
„Co udělat petici, aby jeden Vietnamec zavřel? Vždyť jsou tu v okolí už tři jejich večerky, teď budou mít ještě naši samoobsluhu,“ rozohňuje se naivně v hovoru s prodavačkou další seniorka.
Prodavačka z obchodu odchází
Naráží na skutečnost, že nejbližší večerka je od samoobsluhy vzdálená 200 metrů. Další dvě zhruba 300 metrů. Oba tyto vietnamské obchody spolu přitom téměř sousedí, dělí je jen tramvajová trať.
„Ale paní, to přece nejde. Jsou holt šikovní. S tím nic nenaděláte,“ směje se návrhu pokladní Kristýna Vlčková.
Sama z obchodu kvůli novému nájemci odchází. „Je pravda, že se tu všichni známe, do práce to mám minutu, mrzí mě to. Sice mě nový nájemce chce zaměstnat, ale já nemám zájem. Nechci ho dopředu hodnotit, ale jejich styl mi nevyhovuje. Vím, jak to chodí ve večerkách třeba s prošlým zbožím, ti starší lidé na to už nevidí,“ míní odcházející prodavačka.
„Zůstanou v síti CBA, budou zaváženi z našeho skladu tak, jak to bylo. Zaměstnanci, co zůstanou, dostanou normální smlouvu, neměl by tam být problém. Ti lidé hovoří velmi dobře česky,“ ubezpečila Bronislava Aiglová ze společnosti CBA a dodala: „Jiné provozovatele než vietnamské, jsme nesehnali.“
„Vietnamci asi před půl rokem převzali prodejnu v Ruprechticích na náměstí Míru. Všechno mají čerstvé. Jsou tam od rána do večera. V pracovitosti a nasazení se jim nedá konkurovat. Já bych se toho nebála,“ míní před vratislavickou samoobsluhou Marcela Valná.
Poloprázdná samoobsluha vypadala depresivně
Vietnamští nájemci provozují od minulého týdne také samoobsluhu v Liberci-Vesci. Brzy získají do pronájmu i prodejnu v Jizerské ulici naproti restauraci Březová Alej v Harcově. Tamní poloprázdná samoobsluha zbudovaná za dob socialismu vypadala minulý týden depresivně. Ze zboží dominovaly trvanlivé a neprodejné konzervy a džusy, prodejna už neobjednávala nové zboží. Cedule oznamovala, že obchod v pátek zavírá.
„Je to škoda a moc mě to mrzí. Do pronájmu bych to brala, ale nedali nám vědět. Bydlíme za rohem, s lidmi se známe,“ říká Jitka Charvátová, jedna ze dvou zaměstnankyň prodejny. V prodejně pracovala tři měsíce.
„Lidi chtěli dokonce psát petici. Na Wolkeráku žije hodně starších lidí, ze změny mají strach,“ vysvětluje Charvátová. Ukazuje obrovské prostory zázemí. „Možná bude v půlce hadrárna. Kdo si tu ale koupí tepláky?“ míní prodavačka.
Odchází a co bude dál, neví. „Ani bych tu už nechtěla pracovat. Nebudu řešit, jestli za mě platí sociální nebo zdravotní pojištění,“ říká.
„Doufám, že nová nájemkyně bude fungovat lépe a prodejna bude ve větším pořádku než teď,“ opáčila na adresu harcovské samoobsluhy Bronislava Aiglová z CBA.
Lidé mají vůči Vietnamcům předsudky
Podle ní má řada lidí k Vietnamcům předsudky, jež jsou ale neopodstatněné. „Ve Vesci je teď prodejna v mnohem větším pořádku a čistotě, než to tam vedli naši lidé. Je plná zboží, sama bych tam nakupovala, ti manželé tam pracují dvanáct hodin denně. Myslím, že nemusí mít nikdo obavu z toho, že by to vedli hůř,“ soudí Aiglová.
Habartická prodejna CBA je příkladem samoobsluhy, která nedávno úplně zavřela. Zájem o ni neměl ani sousední vietnamský podnikatel. Někdejší samoobsluha Jednoty postavená v 80. letech v akci Z nedokázala ustát konkurenci v okolí. Obě prodavačky přišly o práci.
„Starší lidé nechápou, co se děje, a jsou naštvaní, ale je to tržní ekonomika. Pokud si tam lidi přijdou jen pro rohlíky, větší nákupy dělají třeba cestou z práce ve Frýdlantu nebo v Liberci, není se co divit. Prodejna musí vydělávat,“ řekl starosta Habartic Stanislav Briestenský. Odkoupit nezateplenou samoobsluhu zastupitelstvo odmítlo. „Byl by to ekonomický nesmysl,“ dodal starosta.
Kdyby obec Světlá pod Ještědem nekoupila zhruba před rokem prodejnu od CBA, 950 obyvatel by vůbec nemělo kde nakupovat. Obchod v Rozstání by se jinak změnil na ubytovnu.
„Když jsme prodejnu nabízeli do pronájmu, vietnamský podnikatel byl jediný, kdo se přihlásil,“ zmínil starosta obce Tomáš Sluka. „Neřekl bych, že lidé negativně vnímají, kdo prodejnu vede. Spíš oceňují delší otvírací dobu. Vietnamský podnikatel má v sezoně otevřeno dvanáct hodin denně od soboty do neděle. Nebyli jsme na to zvyklí,“ dodává.
