Česko-saský projekt Interklim mapoval počasí v Libereckém, Ústeckém a Karlovarském kraji do roku 1961 do roku 2010. Vyplývá z něj, že v severočeském pohraničí jsou prudší dešťové srážky než v 60. nebo 70. letech minulého století.
Vědci se snaží odhadnout vývoj počasí do roku 2100, což přinese užitek zemědělcům, lesníkům, vodohospodářům a rovněž podnikatelům zaměřeným na cestovní ruch.
"S velkou pravděpodobností bude víc přívalových srážek a také četnější období sucha," uvedla Lenka Hájková z Centra výzkumu globální změny při Akademii věd České republiky.
Podle ní vzroste počet orkánů, které mohou přinést rozsáhlé polomy v lesích. Vědci srovnávali data z let 1961 až 1990 s obdobím 1991 - 2010. Nejtepleji bylo v posledních deseti letech.
"Osobně mě překvapilo, o kolik se prodloužila délka slunečního svitu oproti osmdesátým letům," upozornila Hájková. Více slunečných dnů vysvětlují vědci čistším vzduchem.
Je víc tropických i letních dní, a zároveň méně mrzne
"V atmosféře je méně znečišťujících látek. Dopadající sluneční záření nemá tolik překážek," dodala Hájková.
V česko-saském pohraničí se v minulých 50 let prodloužilo ročně o osm dní vegetační období, což trápí alergiky. Rostliny, které jim dělají problémy, se posunuly do vyšších nadmořských výšek a zároveň více na sever.
Rostliny však nepodněcují ke kvetení a k pylení jen vyšší teploty a víc slunečního záření. Na přibývajících alergiích se podepisují také exhalace z nafty, spalované v motorech automobilů.
V severních Čechách přibylo ve srovnání s druhou polovinou 20. století letních dní, během nichž teplota vystoupá na 25 a více stupňů Celsia. Vědci jich napočítali o jedenáct více.
Tropických dní s teplotami nad 30 stupňů Celsia ročně o čtyři více. Naopak se snížil počet mrazových dní s teplotami pod nulou.
Roční srážky stouply srážek o 50 mm - tedy asi o sedm procent. "Mění se rozdělení srážek. Dlouho neprší a pak spadne hodně srážek. Je víc přívalových dešťů," konstatovala Hájková.
