Liberecká šestnáctiletá studentka Adéla Podholová z Doctriny – Podještědského gymnázia patří mezi mladé talenty. Získala titul Dítě Česka 2025 od nadace UNICEF a působí ve výzkumné skupině na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (VŠCHT). Zároveň se zapojuje do studentského dění.
Jak jste se k výzkumné skupině na VŠCHT dostala?
Díky ceně Nadace Neuron, kterou jsem získala na juniorské vědecké konferenci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Přednášela jsem tam svůj projekt, který jsem si dělala doma. Pěstovala jsem si bakterie v lednici. Vyhrála jsem Dětský vědecký sen a mohla jsem si vybrat, čemu se budu věnovat. Někdo se jede třeba podívat do urychlovače v CERNu, já jsem zvolila stáž v laboratoři. Nadace Neuron mi zařídila stáž u pana profesora Štěpánka, kde teď pracuji pod jednou doktorandskou studentkou.
Na čem konkrétně pracujete?
Věnuji se speciálním proteinům ve střevech, které se nazývají muciny. Tyto proteiny mají schopnost vázat na sebe vodu, a tím pádem tvoří hlenovou vrstvu. Zkoumám, jak proteiny interagují s látkami v trávicím traktu, konkrétně ve střevě, a jakým způsobem ovlivňují vstřebávání léčiv do těla.
Proč je to důležité?
Zkoumám, kolik aktivní látky se nám reálně dostane do těla, a výsledky jsou dost zajímavé. Vyšlo mi, že se až polovina léčiva naváže na proteiny a do těla se nám nedostane. Je to zátěž pro životní prostředí a je to docela špatné pro nás, popřípadě pro farmaceutické firmy, když se nám do těla dostane ne 100 procent aktivní látky, ale jenom třeba 50.
Kde vznikla ta touha něco hledat a zjišťovat?
Mám k tomu blízko díky mamince. Pracuje jako učitelka a dělá s dětmi badatelskou výuku, aby si na všechno přišly samy. Už od malička se mnou pracovala na interaktivních plakátech na různá témata, většinou přírodovědecká, jako lidské tělo, sluneční soustava nebo třeba migrující ptáci, včely. K vědě jako takové mě pak přivedla juniorská vědecká konference, kde jsem byla poprvé ve dvanácti. V té době jsem měla doma křečka a zjišťovala jsem, jak má správně žít. Vytvořila jsem o tom projekt a konferenci vyhrála.
Od devatenácti pomáhá v boji proti leukémii: Má práce je soubor hádanek |
Jak se to všechno dá skloubit se školou?
Moje absence se pohybuje okolo 40 až 70 procent v jednotlivých předmětech, což je někdy náročné. Když ale dělám něco, co mě baví a rozvíjí, vidím v tom smysl. Náročné je také dojíždět z Liberce do Prahy každý den, vyjíždím ráno v 6.30 a potom se vracím kolem třetí nebo páté hodiny odpoledne, abych stihla balet, který mám dvakrát týdně, a jednou týdně dramatiku.
Co pro vás znamená ocenění Dítě Česka 2025?
Je to pro mě obrovské ocenění práce, kterou dělám. Zároveň je to i povzbuzení, že si jí někdo všímá, i když práce v laboratoři někdy drhne. Ocenění je pro mě i velká odpovědnost v tom smyslu, abych nepolevovala a dál nějakým způsobem reprezentovala aktivní lidi.
Zapojujete se i do studentského parlamentu. Co vás motivuje?
Touha změnit studentské prostředí a posouvat se nějakým způsobem k lepšímu. Zároveň se v parlamentu zaměřuji na to, že ukazuji studentům všechny příležitosti mimoškolních aktivit. Mým cílem je jim to nějakým způsobem přiblížit a zároveň je motivovat, protože ve školním i v krajském parlamentu děláme spoustu vzdělávacích akcí, workshopy, tematické dny na různá témata, kde se snažíme vzdělávání studentů posouvat vpřed, za hranici školních hlavic.
Proč je pro vás důležité zapojovat se do veřejného dění?
Hodně se zaměřuji na popularizaci vědy. Myslím si, že by se měla dostávat k lidem víc. Pochopí ji každý, když se to správně podá.
Automatická vařečka či opékač. Žáky při vynalézání inspiroval i Harry Potter |
Chcete zůstat ve vědě?
Když jsem byla na Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, táhlo mě to víc k biologii než k chemii. Myslím tím bílou biologii, baví mě pracovat v laboratoři. Astronomie mě taky hodně baví a zajímá stejně tak jako fyzika. Ale asi nejvíc mě baví biochemie, a pak až ty další přírodní vědy. Co chci dělat, je molekulární biologie, genetika a biochemie. Proteiny, kterým se teď věnuji, jsou taky součástí molekulární biologie.
Přemýšlíte, že byste studovala na VŠCHT?
Plánuji studium na VŠCHT. Zároveň bych se chtěla zkusit přihlásit do zahraničí. Mají tam mnohem lepší vzdělání, vybavení a bohužel pořád jméno univerzity se taky počítá. Jestli chci nějakým způsobem ve vědě prorazit a udržet se, tak bez zahraničního vzdělání to nepůjde. Chtěla bych už po maturitě na bakaláře. Všechno tohle se odvíjí od toho, jestli dostanete grant, a to jsou maximálně smlouvy na dva roky podle toho grantu. A když grant vyprší, vy najednou nemáte tu smlouvu ani zaměstnání, nemáte peníze. Z toho důvodu bych chtěla do zahraničí. A také proto, že pokud by se mi povedlo vystudovat v zahraničí, otevře mi to dveře, co se týče vědecké kariéry.
Vedle vědy děláte balet, dramatiku a divadlo. Pomáhají vám tyto aktivity držet si rovnováhu v životě?
Ano, velmi. Balet je jediný sport, který mě udržuje fit. Jinak bych nic jiného nedělala. Mohu u něj vypnout a myslím jen na ten tanec, nemyslím na nic jiného. Baví mě se posouvat za hranice svých možností po fyzické stránce. Když se vyčerpám na mysli, tak se můžu dobít tím, že budu dělat ten balet. A dramatika mě baví, protože ráda mluvím. Jsem docela extrovertní, takže tam se to přímo nabízí. Už od malička jsem recitovala. V rámci toho už třetím rokem částečně moderuji jeden divadelní festival v Polsku.
