"Církvi chyběly na jeho rekonstrukci peníze a hrozilo, že nepřežije další zimu," říká nynější spolumajitel kostela Petr Dašek. Památku ze začátku 18. století získal se svým kamarádem Jiřím Házlem. "Jezdili jsme kolem ní, líbila se nám, ale vadilo nám, v jak špatném je stavu," poznamenal Dašek.
Oprava kostelíka trvala skoro dva roky a vyšla zhruba na pět milionů korun. "Měl zničenou střechu a krovy, rozpadaly se trámy. Průčelí jsme museli postavit znovu. Udělali jsme také nový betonový strop mezi přízemím a prvním patrem a z budovy jsme nechali vyklidit strašlivý nepořádek," líčí Dašek.
Opravený kostel Dašek s Házlem pronajímají. V prvním patře vznikly kanceláře a dvě velké cedule s nápisem "Prodej nápojů" a otevírací dobou na zdi kostela ukazují, že přízemí obsadila prodejna vína a alkoholických nápojů.
"Když jsme se zajímali o pronájem plochy v přízemí, zarazilo nás, že bychom měli alkohol prodávat v bývalém kostele. Občas se někdo diví, ale žádné problémy s věřícími kvůli tomu nemáme," tvrdí Petr Hejlek, jemuž obchod s nápoji patří.
Vlastníci kostela vycházeli při rekonstrukci z fotografií, pořízených v letech 1900 až 1920. Památku uvedli do podoby, jakou získala po přestavbě v roce 1890.
Občas si někdo stěžuje, ale kostel vypadá pěkně
Kostel pokrývaly původně tašky - bobrovky, opravená budova by ale střechu s nimi neunesla. "Plastové napodobeniny nám památkáři neschválili, tak jsme nakonec zvolili plechovou střechu," podotýká Dašek.
Spokojená je i církev. "Občas si někdo stěžuje, když vidí za vitrážovými okny alkohol, ale jinak vypadá bývalý kostelík velmi pěkně," konstatoval arciděkan římskokatolické církve v Liberci Radek Jurnečka.
Jurnečka připomněl, že i jiné kostely slouží světským účelům. "V Harcově je stolařská dílna a v Bílém Kostele kulturní a společenská místnost," řekl.
Nákladná obnova, na niž přispěje Evropská unie více než 50 milionů korun, čeká již zanedlouho také zruinovaný kostel svaté Máří Magdalény v Liberci. Po rekonstrukci poslouží neziskovým organizacím a stane se centrem podpory geotermálního využití energie.
"Převedení na města a obce i jiné majitele kostelům většinou prospívá. Po opravě vypadají lépe a využívají se nejen komerčně, ale také pro veřejné akce," uvedl Petr Freiwillig z Národního památkového ústavu v Liberci.