Pochod oživlých mrtvol a dalších postav z hororu je tradiční podzimní událost ve městě pod Ještědem. Vznikl před jedenácti lety, když parta lidí sdružených v Libereckém happeningovém hnutí chtěla trochu oživit zdejší zatuchlou kulturní scénu. Nebo by se mělo napsat spíš „umrtvit“.
„Troška latexu, decka umělý krve, mejkap od ségry a hodinka před zrcadlem,“ lakonicky shrnuje mladík, z jehož tváře odpadávají kusy krvavého masa, co všechno potřebuje k přeměně v „zombíka“. Lidí jako on se v libereckém parku Mrtvolky schází několik desítek. Spojuje je láska k hororům.
Někteří představují standardní oživlé mrtvoly, jiní jsou za děsivé klauny, k vidění je též několik hororových jeptišek, pochodu se účastní i zabijácká panenka Chucky, zjizvený filmový psychopat Freddy Krueger či z kultovním komiksem Vrána proslavený navrátilec z říše mrtvých Eric Draven. Pokud nejste fanoušky převážně americké hororové kinematografie a komiksů, moc se nechytnete. Ale určitě se vylekáte.
Vyvolali paniku v nákupním centru
„Reakce jsou různé. Někdo se směje, ale zažili jsme i situaci, kdy se kluk vyškrábal po zdi do okna a tam počkal, dokud nepřejdeme. Pár našich účastníků kdysi vběhlo na nákupního centra a tam vyvolali paniku. To už ale neděláme,“ prozrazuje šestadvacetiletý Josef Bouček, spolupořadatel Zombie walku. V civilu nenápadný mladík se na akci mění na Pennywise, zabijáckého klauna z Kingova hororu To. Gumovou masku si sám upravil tak, aby se mohl ještě nalíčit a působit hrůzostrašněji. K děsivosti některých jiných masek má ale – jak sám přiznává - ještě daleko.
„Měli jsme tu kdysi třeba holku, která vystupovala v masce, kde měla obě oči vydloubnuté a visící z hlavy. Ta byla až nechutně strašidelná,“ vzpomíná.
V masce nemrtvé klaunky vystupuje i spolupořadatelka Michala Hlubučková, v civilu liberecká taxikářka. Sympatická dívka se pod vrstvou líčidel mění v příšeru. „Mám dobrý pocit, že se ve městě něco děje. Je to zadostiučinění, když vidím lidi, jak se baví,“ svěřuje se.
Rtěnka a sprej na vlasy
„Vše, co potřebuju k přeměně, koupím v drogerii. Někdo bere pokaždé inspiraci na internetu, jiný má styl líčení řadu let stejný. Ale většinou postačí bílý makeup, rtěnka, barevný sprej na vlasy a stíny,“ vyjmenovává se smíchem.
Akci ale bere vážně. Ostatně, vystupuje pod uměleckou přezdívkou Márfi Clownová. Tak ji najdete i na facebooku. Ten je pro pořadatele Zombie walku místem, kde se k akci svolávají. Dozví se tak o ní i lidé, kteří nepatří do komunity mladých. Například usměvavý čtyřicátník Jirka, který dorazil i se svými dětmi. Jak jinak, než nalíčenými jako zombie. Do hry rodinka zapojila i jezevčici Dixie. Ta nese na zádech malou mrtvolku, familierně nazvanou „Bílej jezdec“. „Fenka je zvyklá, ta si to užívá možná víc než děcka,“ hodnotí muž, jehož pes poskakuje vesele kolem.
Pochod postupuje městem. Kolemjdoucí z řad starší generace se nevěřícně zastavují, občas zakroutí nechápavě hlavami. „No to je hrůza,“ utrousí dříve narozená žena s igelitkou Interspar. „Jste k sežrání, madam,“ ozve se z pod masky jednoho ze zombíků. Distingovaná dáma se nakonec rozesměje také.
I to k Zombie walku patří. Jeho historie je poměrně mladá a tradici má hlavně v Americe. Podobně jako Halloween ji řada lidí v Česku nepřijímá. „Je to akce úzce spojená se subkulturou kolem filmů a tvrdší hudby. Někomu to může přijít nevkusné. Ale jak vidíte, mladí lidé se tu vyřádí,“ zdůrazňuje Jiří „Mamut“ Čechlovský, který Zombie walk v Liberci před jedenácti lety založil. Dnes už figuruje „jen“ jako bavící se divák a starosti s pořadatelstvím přenechal nástupcům.
„Užil jsem si své. Tenkrát kvůli Zombie walku u nás doma byli policajti a zkoumali, jestli nešlo o nějakou akci neonacistů. My ho totiž pořádali na výročí Křišťálové noci a s pochodněmi prošli kolem židovského hřbitova, což se asi někoho dotklo,“ líčí Mamut.
Pochod končí opět v parku Mrtvolky. Promrzlí, unavení, ale spokojení účastníci se už neformálně baví a plánují, s čím přijdou za rok. „Příště musí jít někdo za Ježíše. To byla přece nejznámější oživlá mrtvola,“ nadhodí jeden se smíchem.
