Plénum Ústavního soudu (ÚS) ve čtvrtek vyhovělo návrhu ministerstva vnitra z letošního února na zrušení podle něj problematického ustanovení městské vyhlášky.
V něm si Chrastava udělila výjimku pro dny, kdy se sama rozhodne uspořádat společenskou akci a zkrátila pro tyto případy noční klid z osmi hodin na čtyři - zachovala jej jen v době mezi druhou a šestou hodinou ranní.
„Kromě standardních dat, ve kterých zkracují či ruší dobu nočního klidu i ostatní obce - typově Silvestr, Velikonoce, poslední dubnová noc - město do své vyhlášky uvedlo také další ustanovení zkracující noční klid ve dnech akcí pořádaných městem. Problém ale je, že už nebyly řečeny žádné další podmínky či termíny,“ přiblížila soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.
Podle nálezu pléna má zájem o udržování místních tradic a utužování mezilidských vazeb spojený s hlasitými nočními aktivitami nad veřejným zájmem nerušeného nočního odpočinku převážit jen výjimečně. Lidé, kteří slavit nechtějí, totiž mají mít právo předvídat počet a rozložení svých probdělých nocí.
„Řekli jsme, že obec sice může omezovat noční klid v dobách přiměřených akcí, kdy je to předvídatelné a občané mohou tušit, proč se tak děje, ale nemůže paušálně stanovit výjimku pro akce, tím spíše, že je definuje jenom tím, kdo je jejich pořadatelem. Tato výjimka není možná ani v případě, když výjimku obec uděluje sama sobě,“ doplnila Šimáčková.
Pokud město bude chtít zkracovat noční klid i v dalších dnech, které nejsou pevně stanovené ve vyhlášce, musí zastupitelstvo výjimku pro každou akci schválit zvlášť. „Při rozhodování zastupitelstva o tom budou občané informováni, budou se na rozhodování podílet a budou se moci na probdělé noci připravit,“ konstatovala soudkyně.
Ústavnímu soudu dává za pravdu i starosta Chrastavy Michael Canov. „Má to logiku, do nové vyhlášky tak zaneseme data, kdy se akce budou konat, aby to obyvatelé města věděli dopředu.“
