"Podlaha na ochozu je už hotová a v současné době se dodělává nové dřevěné zábradlí," řekl Luboš Marek, starosta Kořenova, na jehož území se Štěpánka tyčí. "Necháme vyčistit i plechové tabulky, z nichž se turisté dozvídají, kam se z rozhledny vlastně koukají."
Na Štěpánce se před výletníky rozprostírají nejen Jizerské hory, Krkonoše a Ještěd, ale i Český ráj s Troskami a Kozákovem, Bezděz, České středohoří a Máchovo jezero. Spatří rovněž nedalekou rozhlednu na Černé studnici.
"Rekonstrukce ochozu vyjde na čtvrt milionu korun," uvedl Marek. Štěpánka stojí na 959 metrů vysoké hoře Hvězda a patří obci. Loni kořenovská radnice dala tři sta tisíc korun na kus nové cesty k rozhledně.
"Byla totálně vymletá a rodiče s kočárky nebo starší lidé se po ní k rozhledně nedostali," konstatoval Marek. "Teď je cesta vyskládaná z kamenů. Letos opravíme ještě jeden úsek. Vyjde nás na dalších tři sta tisíc korun."
Na Štěpánku vystoupá ročně přes dvacet tisíc výletníků a v minulosti k vrcholu Hvězdy klopýtali přes výmoly a kořeny. "O dotaci na novou cestu jsme požádali Liberecký kraj, bohužel jsme ale neuspěli," posteskl si Marek. "Štěpánku si přitom kraj dává do svých propagačních materiálů."
Příjmy ze vstupného na zvelebování rozhledny nestačí
Podle hejtmana Martiny Půty se rozhledna pomoci od kraje nedočkala, protože žádostí o příspěvky bylo mnoho a rozdělované peníze pro všechny nestačily.
Za vstupné na Štěpánku dají dospělí 20 korun a děti 10 korun. Obec má na rozhledně kastelána. Odevzdává jí šedesát procent příjmů, což činí zhruba čtvrt milionu korun ročně. Příjmy ze vstupného však na zvelebování 121 let staré rozhledny nestačí.
"Naštěstí se nám povedla sbírka," poznamenal kořenovský místostarosta Stanislav Pelc. "Dárci poslali na Štěpánku zhruba dvě stě tisíc korun."
Kořenov se chce za rok nebo za dva pustit na rozhledně rovněž do rekonstrukce přestárlé dřevěné věže. Potřebuje na ni nejméně dvě stě tisíc korun.
Štěpánka stojí nad osadou Příchovice. Jméno dostala paradoxně po muži - rakouském arcivévodovi Štěpánovi. Novogotická rozhledna začala vyrůstat v roce 1847. Řemeslníci ji však dokončili až v roce 1892.
Podle pověsti práce stála kvůli věštbě staré cikánky. Štěpánku rozestavěl kníže Rohan, vědma mu ale předpověděla, že zemře, až se honosná rozhledna otevře.
Lidé tak chodili pětačtyřicet let pouze na šestimetrové torzo. Kníže Rohan zemřel měsíc poté, co na dodělanou rozhlednu vyšlapali první návštěvníci. Dožil se však jednadevadesáti let.
Věž zasáhla rovněž do válečných dějin. Skvělý výhled z ní učinil důležitý bod německé protiletecké obrany. Hitlerova armáda ji využívala jako hlásku. "Teď se sem chodí celoročně. V zimě na běžkách," podotkl Pelc.
V minulosti tu vyměnili luxferová okna za hezčí s dubovými rámy. "Nechali jsme udělat okno, které se dá v zimě otevřít. Lidi nemusí fotit krajinu přes sklo," řekl Pelc.
