Polský důl a elektrárna Turów budí na obou stranách hranice velké emoce.

Polský důl a elektrárna Turów budí na obou stranách hranice velké emoce. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Dva úhly pohledu na spor o Turów, Poláci se obávají hromadného propouštění

  • 21
Pokud se v českých médiích objeví kauza Turów, řeší se především strach ze zmizení spodních vod na Frýdlantsku a zničení životního prostředí. Polští novináři ovšem vnímají spor o rozšíření hnědouhelného dolu nedaleko hranic jinou optikou - pokud se těžba ukončí, skončí i blízká elektrárna a o práci přijdou tisíce lidí.

Různé náhledy na mezinárodní konflikt přináší velká analýza společnosti Newton media. Její autoři rok zkoumali informování o tématu v českých, polských i německých online médiích, a to od 1. 7. 2020 do konce června letošního roku.

Podle autora průzkumu Dana Weidenhoffera jako by polská a česká média referovala o dvou různých Turówech. 

„V polských titulech převažují argumenty o dolu a elektrárně Turów coby největším zaměstnavateli s enormním významem pro energetickou bezpečnost celého Polska. Mezi důvody pro zastavení důlní činnosti je nejčastěji uváděn negativní dopad na stav spodních vod, ovšem s dodatkem, že vše vyřeší stavba podzemní filtrační stěny. Naopak argumentace v českých médiích výrazně akcentovala dopady na životní prostředí, kterými jsou ztráta spodní vody a nárůst hluku a prachu. Jistou nestrannost zachovávaly německé tituly, které kauzu prezentují coby konflikt primárně česko-polský,“ uvádí Weidenhoffer.

Dokládá to například článek z nedávného vydání druhého nejprodávanějšího polského deníku Gazeta Wyborcza. Deník třeba píše: „Politický konflikt kolem Turówa ovlivňuje sousedské vztahy.“

Na webu místního obchodu se objevila následující informace: „Nesloužíme Čechům.“ Můžete také slyšet posměšné slogany jako: „Pronásledujte knedlíky!“ 

Noviny dále informují: „To vše se děje proto, že se obyvatelé Turówa obávají, že v důsledku akcí České republiky bude uzavřen důl poskytující práci pro více než 2,2 tisíce lidí. A pokud důl padne, elektrárna se také automaticky vypne.“

Poláky zajímá Uhelná i Žitava

V medializaci celé kauzy je v Polsku nejaktivnější tiskové oddělení koncernu Polska Grupa Energetyczna (PGE). Představitelé koncernu společně dominují v polských médiích nad všemi dalšími subjekty s výjimkou ministra životního prostředí Michala Kurtyky.

„Představitelé PGE se dokonce v médiích objevili osmkrát častěji než nejcitovanější lokální politik, kterým je starosta polské Bogatynie. Z Čechů si kromě Richarda Brabce a libereckého hejtmana Martina Půty všímají polská média nejvíce Milana Starce z obce Uhelná. Ten má v polských i německých médiích několikanásobně vyšší ohlasy než třeba europoslanec Tomáš Zdechovský, který se v kauze rovněž angažuje,“ stojí v analýze.

Velké rozdíly jsou také v pozornosti, jakou dopadům na konkrétní obce a místa věnovala média tří dotčených zemí. „Německá média se jednostranně zaobírala hlavně saskou Žitavou, v menší míře polskou Bogatynií, ale dolem přímo ohrožené české obce zmiňovala pouze okrajově. Trochu více zahraničního přesahu ukázala polská média, která se překvapivě zaobírala ve stejné míře obcí Uhelnou s 500 obyvateli jako pětadvacetitisícovou Žitavou. Česká média byla nejspravedlivější, když svou pozornost dělila téměř rovnoměrně mezi Žitavu, Bogatyniu, Frýdlant a Uhelnou,“ říká analytik Dan Weidenhoffer. 

Podle výzkumu polská média jevila o kauzu Turów dlouho poměrně vlažný zájem. Když v srpnu 2019 došlo k první schůzce k Turówu mezi Andrejem Babišem, Richardem Brabcem a jejich polskými protějšky Mateuszem Morawieckim a Michałem Kurtykou, věnovala polská média jednání jen třetinovou pozornost než média česká. 

Zlom přišel v únoru letošního roku, kdy Česká republika zažalovala Polsko u Soudního dvora Evropské unie. Od té doby věnují polská média kauze čtyřnásobně vyšší pozornost než česká. Naopak německá média prokazují trvale nejnižší zájem ze všech tří dotčených zemí.