„Důvodem bylo, že jsem už neměl auta a motorky kam dávat. Měl jsem je na sobě namačkané jako sardinky a prášilo se na ně. Tak jsme koupili tento objekt s tím, že se tomu udělá galerie, kterou můžeme ukázat veřejnosti, a bude to mít nějakou úroveň,“ vysvětlil Svoboda, který měl auta doposud uschovaná v halách své rodinné firmy.
 |
Muzeum bude v provozu pět dní v týdnu, od středy do neděle. Ve dvou patrech si návštěvníci prohlédnou vozy z 20. až 70. let minulého století. Nad nimi je kavárna s vyhlídkou na město i s průhledem na samotnou výstavu. Galerie bude mít částečně i původní využití jako kino. Promítání tam může sledovat asi padesát lidí.
„Projekce budou tematické. Ještě nevíme, jestli budou součástí běžné prohlídky nebo jen ke speciálním událostem, protože teprve začínáme,“ upřesnil sběratel Svoboda.
V expozici jsou k vidění především auta a motocykly české výroby. Nechybí vozy značky Škoda, Tatra nebo Laurin & Klement. Nejvíce si ale sběratel z Turnova váží auta německé výroby.
„Největší osobní vztah mám asi k Hanomagu, protože to je auto, které měli moji rodiče, když jsem se narodil. K vozidlům obecně jsem si našel vztah díky tomu, že jsem dříve jezdil motokáry. Když jsem s tím přestal, začal jsem auta sbírat,“ vyprávěl Svoboda, který veterány sbírá už skoro padesát let.
Místo balkonu vestavba
Prvorepublikovou budovu kina bylo ale potřeba nejprve opravit, aby v ní galerie vůbec mohla vzniknout. Dříve to byla vybydlená budova, kterou využívali bezdomovci, narkomani a byla i prorostlá stromy. „Byla v dezolátním stavu. Sice zůstala celá, ale všechno je nové,“ popsal Jindřich Svoboda mladší, sběratelův syn.
Uvnitř budovy bylo nutné zbourat třeba i balkon bývalého kina a vybudovat místo něj vestavbu, na které nyní stojí historická auta. Do patra se auta dostala pomocí zvedací rampy, která je postavená uprostřed sálu.
Bytový dům a knihovna. Turnov hledá využití pro chátrající kina |
„A v prostoru, kde byly promítačky, v třetím nadzemním podlaží, se udělala kompletně nová nástavba. Tam je teď prosklená kavárna, která je architektonicky řešená tak, aby bylo vidět, že je to nový prvek na staré budově,“ dodal Svoboda mladší. I uvnitř kavárny je vystavený historický vůz Austin Seven z roku 1927.
Renovaci budovy v městské památkové zóně hradili Svobodovi převážně ze svých peněz. Od města sice získali dotaci 200 tisíc korun, celkové náklady ale byly výrazně vyšší. Konkrétní částku ale Svoboda starší nesdělil. Náklady se zřejmě pohybují v desítkách milionů korun.
„S rekonstrukcí byly velké problémy, ale dokopalo se to do finále a po pěti letech se galerie otevírá,“ uzavřel sběratel Svoboda, podle kterého se bude expozice průběžně obměňovat.
