„Z originální skříně budou využitelné jen některé detaily, které se na jejím torzu zachovaly. Vzhledem k tomu, že skříň je z roku 1898, takže komplet dřevěná a posledních zhruba padesát let stála na zahradě pod širým nebem, tak z ní toho moc použitelného nebude,“ říká předseda Boveraclubu Tomáš Krebs.
Přesto se zachovaly takové drobnosti, jako třeba vyklápěcí okénka z větraček na střeše, na kterých jsou vyleptané ornamenty.
„Pokud se nám je podaří zachránit, tak je do tramvaje nainstalujeme a budem si říkat, že tohle sklíčko možná vidělo císaře Franze Josefa, když tady v Liberci byl na návštěvě,“ směje se Krebs.
Ve vozovně už také čeká na renovaci pojezd. Není sice původní liberecký, ale skoro totožný. Boveraclub ho získal u svých kolegů v německém Augsburgu.
„Zjistili jsme, že mají, stejně jako my, sbírku historických tramvají. Ve vozovně měli dva pro nás zajímavé exponáty, a sice sněhové pluhy, postavené na pojezdech jejich originálních tramvají z roku 1898. Přemluvili jsme je k tomu, že nám jeden z pojezdů, který je k motorovému vozu tou nejdůležitější částí,
věnovali,“ prozradil Krebs.
V Augsburgu sice neměli stejný typ tramvaje jako v Liberci, ale konstrukčně byla obě vozidla z pětadevadesáti procent podobná. „Vozové skříně vyráběly jiné firmy, ale pojezd je ze stejné továrny, byť se taky v drobnostech liší,“ upřesnil předseda Boveraclubu.
Vůz byl i filmovou kulisou, jede v něm Medřická s Högerem
Konstrukční řešení bylo oproti jiným vozům, které po Čechách jezdily, ojedinělé. „Na rám podvozku byl položený rám skříně a pak samotná skříň. To bylo pro první liberecké vozy typické. Teď budeme demontovat rám vozové skříně, který rozřežeme a půjde do šrotu. Jednak je znehodnocený seříznutím při přestavbě na pluh a kromě toho je silně zkorodovaný. Podle výkresů necháme vyrobit rám nový,“ plánuje Krebs.
Bude to ale ještě dlouhá cesta. „Dneska samozřejmě existují firmy, které zrenovovat takový podvozek umějí. Ale pokud jedou nějakou sériovou výrobu, není pro ně taková zakázka obchodně výhodná. Spíš je potřeba je přesvědčit k tomu, že to pro ně bude dobrá reklama,“ přemítá Krebs.
První liberecké tramvaje sloužily poměrně dlouho. „Jako motoráky od roku 1897 až do dvacátých, třicátých let. Pak se přestavovaly na vlečné vozy a vyřazovaly se v polovině šedesátých let. Pravdou je, že jejich služba skončila až poté, co se jeden z nich ve vozovně při údržbě prakticky rozpadl,“ prozrazuje Krebs.
Podle určitých detailů lidé z Boveraclubu zjistili, že vůz, který právě zachraňují, si zahrál ve filmu Ošklivá slečna z roku 1959, který se v Liberci natáčel. „Je to vlečňák, do kterého nastupovala Dana Medřická s Karlem Högerem když jeli na Ještěd,“ tvrdí Krebs.
