Pandemie koronaviru a s ní spojená různá omezení, mohou mít negativní dopad na populaci tetřívka obecného v Jizerských horách a Krkonoších. Kvůli omezení cestování do zahraničí tráví mnohem víc lidí volný čas ve zdejších horách.
Tam teď ale právě vrcholí sezona tetřívčího tokání. K tomu, aby se tento kriticky ohrožený pták mohl rozmnožit, potřebuje maximální klid. Jinak nezahnízdí, nevyvede mladé a už tak početně mizivá populace ještě víc oslábne.
„Jizerské hory jsou teď plné turistů, mnohem víc než jiné roky. Lidé kvůli koronaviru chodí víc do lesa. Na některých vyhlášených místech, třeba na skalních vyhlídkách, se dokonce tvoří fronty, což nikdy nebylo. Jenže to vede k tomu, že ti, co hledají klid a víc přírody, pak chodí i do zakázaných míst v rezervacích. Už jsme takhle likvidovali několik ohnišť v místech, kde turisté nemají co dělat. Kromě toho, že porušují zákon, tak ruší ptáky při hnízdění. Což zrovna u tetřívka může mít katastrofické následky,“ vysvětluje vedoucí správy CHKO Jizerské hory Tomáš Korytář.
Tetřívci jsou v horách na vymření
V celých Jizerských horách je teď zhruba třicet tetřívčích kohoutků. V roce 2000 jich přitom bylo kolem stovky. A podobné je to i v Krkonoších. Tam bylo v roce 2001 napočítáno 135 kohoutků, před dvěma lety to už bylo jen 74. Tetřívci jsou v horách na vymření, varují ochranáři.
„Bude-li tento trend pokračovat, nelze vyloučit, že tetřívci vymizí z Jizerských hor a Krkonoš někdy mezi roky 2030 až 2040. Krkonošsko-jizerskohorská populace tetřívka je přitom vedle krušnohorské poslední ještě relativně početnější, na níž závisí přežití druhu v celé ČR,“ upozorňuje Michal Skalka, vedoucí ekologické výchovy na Správě Krkonošského národního parku.
Ochranáři proto žádají veřejnost, aby se chovala ohleduplně. Nechodila mimo značené cesty a na otevřené paseky či rašeliniště, která slouží tetřívkům jako tokaniště. Pokud jde někdo na výlet se psem, měl by ho mít na vodítku. A to hlavně v místech, která jsou označená žlutými cedulemi se siluetou tetřívka. Ty upozorňují, že nedaleko se nachází tetřívkova ložnice a tokaniště. Na námluvy má přitom tetřívek velmi málo času.
„Tetřívci mají složitý rozmnožovací proces. Slepička je plodná jen jeden týden v roce. Když jsou při páření vyrušeni, tak už se k sobě nevrátí, nedojde k páření a tím pádem ani k zahnízdění. A populace tetřívků se dál oslabí. K tomu, aby se tetřívkovy námluvy překazily, stačí pouhá přítomnost člověka někde poblíž,“ varuje Korytář.
Problémy dělají i fotografové
Problém je tak často s fotografy, kteří se snaží naparujícího se tetřívka na tokaništi zachytit. Jenže stačí i zvuk závěrky fotoaparátu nebo neopatrný pohyb fotografa v úkrytu a tetřívci se vyplaší, odlétnou a tím přijdou o cenný den k páření. Že by slepičku okouzlil jiný tetřeví kohoutek, je nepravděpodobné.
„Tetřívci jsou ptáci dost konzervativní. Tam, kde se vylíhnou, tak pak žijí. Slepička se pohybuje do pěti až šesti kilometrů od rodného hnízda, kohoutek je konzerva o dost větší. Dál než jeden kilometr nejde. Z toho vyplývá to, že tetřívci z Harrachova se nepotkají s tetřívky z Dlouhého hřebene ve východních Krkonoších,“ vysvětluje Skalka.
Správa CHKO Jizerské hory tak výhledově připravuje zákaz vstupu do některých míst v době hnízdění tetřívků i dalších ptáků. „Nechceme lidi z hor vyhánět. Ale populace tetřívků je natolik kriticky ohrožená, že jinak to nepůjde. Zákaz se bude vztahovat i na nás jako ochranáře, stejně jako na pracovníky Lesů ČR. V době hnízdění se nebudou vysazovat v daných lokalitách stromky, stavět oplocenky či cokoliv jiného, co by tetřívky rušilo,“ dodal Korytář.
21. května 2016 |
