„Jizerské hory trpí vysokou návštěvností, a to se podepisuje i na enormním úbytku populace tetřívka. Problém je, že se to děje i v noci. Je řada sportovců, kteří vyráží do Jizerských hor až za tmy, po práci. Není problém narazit na někoho, jak běží s čelovkou po Jizerkách ve tři ráno,“ říká Radomír Studený, strážce přírody pro Jizerské hory.
Tetřívci v Krkonoších |
A nejde o jednoho osamělého běžce nebo cyklistu. „Máme tam umístěná počítadla návštěvníků. Takže víme, že v průměru proběhne v noci centrální částí Jizerských hor tři sta lidí. V létě, v zimě. V noci má být přitom klid, zvěř si potřebuje odpočinout, spát a místo toho je neustále rušena. Velký problém dělají i čelovky. Spousta lidí má supermoderní svítilny, které svítí sto metrů dopředu a všechno kolem oslepují,“ upozorňuje Studený.
V Jizerských horách je posledních třicet kohoutů tetřívka. Před 25 lety to bylo 230 samců. Populace tetřívků v Jizerkách a Krkonoších je přitom vedle té v Krušných horách poslední relativně početnější, na které závisí přežití druhu v celé republice.
Při stávajícím trendu ale hrozí, že do dvaceti let tady tetřívek vyhyne. Před neustále přibývajícími davy turistů a sportovců nemá kam uniknout. Létá velmi těžce, hnízda má ukrytá na zemi v porostu bylin nebo křovin.
Problémem jsou i nelegální skládky
Nekázeň návštěvníků hor ale není to jediné, co strážci přírody musí řešit. Velkým nešvarem jsou i černé skládky. „Zatímco v jiných případech řešíme věci spíš domluvou, tak u černých skládek býváme dost nekompromisní, i když dohledat viníka je často těžké,“ zmínil šéf Asociace strážců přírody Broněk Franěk.
Podle něj přibývá v poslední době v lesích hlavně skládek se stavebním materiálem. „Lidé nechtějí stavební suť vozit na určená místa, aby nemuseli platit skládkovné. Už se nám ale stalo, že jsme viníka dopadli, protože v té suti nechal faktury. Nebo jsme našli pytle s různými dokumenty z jedné kliniky, které měl někdo skartovat a místo toho je pohodil do lesa. Takže pak se dá viník dohledat. Hodně nám také pomáhají fotopasti,“ sdělil Studený.
Dalším velkým nešvarem jsou nelegální vjezdy aut nebo motorkářů do lesů, stejně jako sbírání plodů v chráněných rezervacích. „Spousta lidí ani neví, že v některých chráněných územích platí zákaz trhání borůvek. Nejde ani tak o vlastní plody, ale o to, že lidé je často rvou i s listy, vytrhávají celé keříky,“ vysvětluje Studený.
V Krkonoších vzniknou nová tokaniště, tetřívkovi vadí i skialpinismus |
Strážci přírody přiznávají, že povědomí veřejnosti o jejich činnosti je mizivé. Může za to kromě nedostatečné legislativy i fakt, že nemají jednotné uniformy.
„Podle zákona o ochraně přírody máme dostávat cesťáky a oblečení. Benzin si kupujeme za své a jednu košili jsem poprvé dostal předloni. Na to, že máme statut veřejné osoby, si myslím, že by se měl stát líp starat,“ řekl dobrovolný strážce Ota Dračka.
„Bohužel, je nás moc málo, a tak ani nemůžeme chodit ve dvoučlenných hlídkách, jako je to běžné v cizině. To se pak těžko zasahuje proti někomu agresivnímu. Na Slovensku i v Polsku to vyřešili tak, že strážci přírody jsou ozbrojeni. Budí pak mnohem větší respekt. To u nás není,“ dodal Franěk.
