„Návštěvníci budou moci Svatoštěpánskou korunu vidět poprvé v místě jejího vzniku, tedy v Turnově. Muzeum Českého ráje se práci Jiřího Urbana věnuje systematicky a dlouhodobě. Nepochybuji o tom, že i v případě Svatoštěpánské koruny bude zájem návštěvníků od nás i ze zahraničí velký, stejně jako v případě již dříve vystavených korun a dalších šperkařských prací autora,“ uvedla náměstkyně hejtmana Květa Vinklátová.
Originál nosil Karel IV., repliku koruny teď vystavují v Turnově |
Turnovské muzeum postupně vystavilo všechny dosud vytvořené kopie korunovačních klenotů od Jiřího Urbana, až na jednu – Svatoštěpánskou korunu uherských králů. Tento klenot, stejně jako další středověké panovnické insignie, má fascinující historii, která se odráží i v jeho podobě.
Základem koruny je byzantská obroučka zdobená drahokamy, emailovými medailony světců a zavěšenými přívěsky. Mezi 11. a 13. stoletím byla doplněna také o charakteristický nakloněný křížek.
Tajemství nakloněného křížku
O příčině jeho sklonu existuje mnoho teorií – některé předpokládají, že byl poškozen při ukrývání, jiné tvrdí, že ho nechali záměrně ohnout Habsburkové, aby oslabili jeho symbolickou moc. Ani maďarští historici se v této otázce neshodnou.
Pro Maďary má Svatoštěpánská koruna zasvěcená patronovi země podobný význam jako pro Čechy koruna Svatováclavská, možná ještě větší. Její důležitost dokládá i to, že se stala součástí maďarského státního znaku jako Svatá koruna (Szentkorona).
Její osudy byly dramatické – například v roce 1463 ji musel uherský král Matyáš Korvín vykoupit od císaře Friedricha III., který ji získal po obsazení korunovačního města Székesfehérvár.
Američané korunu odvezli jako válečnou kořist
Poslední velká historická epizoda se odehrála na konci druhé světové války. Na jaře 1945 byla koruna prohlášena za americkou válečnou kořist a odvezena do USA. Do Maďarska se vrátila až v roce 1978.
Ačkoli se Svatoštěpánská koruna v českých dějinách objevuje jen okrajově, je spojená s významnou panovnickou dynastií Lucemburků. V roce 1387 s ní byl korunován devatenáctiletý Zikmund, syn Karla IV., který se později stal českým králem a římským císařem. Na uherském trůně setrval dlouhých padesát let.
Královna se chlubila šperky z Turnova, muzeum teď vystavuje jejich repliky |
„Důležitou dekorativní, ale hlavně ikonografickou roli hrají desky zdobené klasickými přihrádkovými figurálními emaily. Nad poprsími apoštolů a andělů trůní Kristus. Podobně jako na císařské koruně Svaté říše římské tím panovník dovozuje boží ochranu a milost, s níž se mu dostalo práva na královský trůn. Barevné emaily, stejně jako přívěšky na řetízcích, které panovníkovi splývaly na ramena, dávají koruně orientální barevnost a charakter,“ doplnil Miroslav Cogan, kurátor sbírkových fondů výtvarného umění a šperku.
Na unikátní exponát se návštěvníci mohou do klenotnice Muzea Českého ráje v Turnově podívat od 13. března do 20. dubna.
