Soutěže pořádané v Děčíně se účastnilo deset českých a deset německých škol. Závody spolupořádá ČVUT a jejich smyslem je vzbudit zájem o technické obory i o alternativní paliva. Do projektu je za německou stranu zapojena Univerzita Chemnitz, za českou VŠCHT. Vodíkový pohon aut přitom není žádnou novinkou, pro svůj naprosto bezemisní provoz jsou palivem budoucnosti.
Růžový prototyp vozu si sestrojili českolipští studenti sami z volně prodejných dílů. Pomohl jim při tom Petr Grof z Liberce, což je mistr České republiky v závodech RC modelů s dvacetiletou praxí v konstrukci závodních autíček. Grof se stal jakýmsi mentorem týmu a studenti ho využili jako poradce.
Omezený počet bombiček na vodík
„Myslím, že náš úspěch tkvěl v dobře navrženém aerodynamickém tvaru vozu. Roli hrálo i dobré obutí vozu, které se vlastně nijak neliší od skutečného závodního automobilu a hraje velkou roli,“ podotkl Petr Grof.
Závod trvá tři hodiny, během nichž musí model ujet co možná největší počet kol na speciálně postavené dráze. Vodík jako palivo nevydrží dlouho, týmy mají v zásobě celkem 14 bombiček na stlačený vodík, které během závodu vyměňují. Řidič ovládající model auta pak musí správně akcelerovat, aby palivo nespálil příliš rychle. Nesmí ani vůz zničit v kolizi s jiným, čímž by se ze závodu vyřadil.
„Je to dost matematika. Máte k dispozici omezené množství energie, které musíte co nejrozumněji přenést na trať. Musí se u toho dost přemýšlet a kalkulovat, jezdit rychle, ale zároveň úsporně,“ zdůraznil Grof.
Hlavně nepřepálit start
„Začátek závodu byl velmi těžký, jelikož jsme startovali až ze sedmé pozice, ze které je těžké se vyhnout častým srážkám s ostatními závodníky. První polovinu jsme jeli velmi takticky a obezřetně, abychom ušetřili co nejvíce energie, nepřepálili začátek. Druhou polovinu jsme mohli díky ušetřené energii hodně zrychlit a svůj náskok jsme zvýšili na konečných 173 kol na druhého závodníka,“ popsala pětice studentů Petr Dušek, Jakub Štěpánek, Daniela Svobodová, Tereza Habrová a Jaroslav Drobný.
Všichni jsou studenty prvního, druhých a třetích ročníků. Právě takzvané „přepálení startu“, tedy zbytečně rychlá jízda v počátcích klání a tím pádem rychlé vyčerpání paliva, způsobila, že některé týmy se svým vozem závod ani nedokončily.
Modely aut na vodíkový pohon jsou vlastně elektromobily. Mají v sobě zabudované bombičky na vodík, který chemickou reakcí dobíjí akumulátor, ten zase pohání motor vozu. O využití vodíku ve skutečné automobilové dopravě se dnes už vážně uvažuje, jejím propagátorem je třeba popularizátor vědy, novinář a pedagog Jan Tůma.
Ředitel Střední průmyslové školy v České Lípě Petr Veselý si vítězství školního týmu pochvaluje. „Nebylo v tom jen štěstí, ale hlavně obrovská připravenost. Oni svedli auto zkonstruovat, předvedli výborné řidičské umění. Přitom ze školy mají o vodíkovém pohonu maximálně tak hrubé základní vědomosti,“ vyzdvihl studenty ředitel.
„Oni už teď pracují na upgradu vítězného auta, aby příště bylo ještě lepší. Myslím, že tyto zkušenosti jistě uplatní dál při studiu na vysokých školách,“ dodal.
 |
