„Vážení sousedé, omlouváme se vám za hluk, prach a další dočasná omezení spojená s demolicí stavby objektu na adrese Chelčického 215/16,“ stojí v oznámení na plotě domu.
„K odstranění objektu dochází z bezpečnostních důvodů po požáru, a to na základě postupu schváleného stavebním úřadem,“ uvádí dále sdělení.
 |
V současnosti patří Strossova chata soukromé společnosti RPJ apartment. „V minulosti se nabídla příležitost odkoupit zchátralou a několik let opuštěnou nemovitost za účelem buď kompletní rekonstrukce, nebo novostavby. Bohužel, požár koncem minulého roku objekt natolik poškodil, že jsme museli přistoupit k jeho demolici,“ sdělil redakci iDNES.cz Adam Petr ze společnosti RPJ apartment
„Aktuálně řešíme právě likvidaci, která potrvá zhruba do konce března. Konkrétní plán, co s lokalitou bude dále, v tuto chvíli nemáme,“ dodal.
Od rána se u vily zastavují kolemjdoucí a místo si fotí. „Je mi to líto. Doufal jsem, že to spíš opraví, než že to zboří. Dost mě to překvapilo,“ svěřil se pejskař Martin, který bydlí nedaleko. Podle místních obyvatel byl dům dlouho vybydlený, nocleh tu vyhledávali především bezdomovci.
Památkáři: Strašná škoda
Demolice mrzí i liberecké památkáře. „Nás to mrzí, ale památkově chráněné to bohužel není. Byl to zajímavý příklad montované dřevostavby,“ domnívá se Jaroslav Zeman z Národního památkového ústavu.
„Je strašná škoda, že se to nezachránilo, protože by se to určitě zachránit dalo. Ale předpokládám, že vlastník má jiné plány. Uvidíme, co tam vznikne. Doufám, že to nebude něco jako bytovky vedle Strossovy vily,“ podotkl Zeman.
S demolicí se těžko smiřuje i badatel a autor řady knih o Liberci Marek Řeháček. „Je otázka, jak moc to ten požár poškodil. Zastávám historický názor, že všechny tyto domy s pamětí by se měly opečovávat. Navíc o té Strossově chatě se moc nevědělo,“ myslí si Řeháček.
Ničivý požár
Požár chatu zachvátil loni 13. prosince. Ze střechy šlehaly několikametrové plameny, s nimiž bojovalo několik jednotek hasičů.
„Na lokalizaci a likvidaci požáru nasadili hasiči dva vodní proudy C, a to jeden vnitřkem budovy a druhý venkovní stranou. Plameny dostali velmi rychle, za zhruba necelou čtvrthodinu, pod kontrolu,“ uvedla tehdy mluvčí krajských hasičů Jaroslava Benešová.
Podle ní způsobil požár škodu jeden milion korun, podařilo se uchránit majetek v hodnotě sedm milionů korun. Příčinou požáru se nyní zabývá policie. „Ve věci probíhají i nadále úkony a šetření,“ sdělila stručně policejní mluvčí Klára Jeníčková.
Vila jako nilský parník
Strossova chata stála jen několik desítek metrů pod svou slavnější sestrou – Strossovou vilou, kde v současnosti sídlí krajská hygiena.
Oba domy nechal postavit významný liberecký textilník a obchodník s textilem Franz Stross. Výrazná Strossova vila na Husově ulici patří mezi turisty oblíbená místa Liberce. Už proto, že připomíná nilský parník.
Ale ani její mladší sestra, chata nad libereckou přehradou, není nezajímavá. Franz Stross si ji nechal postavit na víkendy. Ostatně chata byla oproti vile zcela odlišná, přestože byla hotová v roce 1926, tedy jen rok po dostavbě vily.
Požár poničil mladší sestru věhlasné vily v Liberci, textilník ji měl na víkendy |
„Dům výmluvně odráží dobový fenomén dřevostaveb, hojně rozšířený právě v pohraničních oblastech, a zároveň je kvalitní ukázkou rekreačního objektu pro vyšší společenské vrstvy v meziválečném Československu,“ popisuje chatu portál Liberec:Reichenberg.
Nejpoutavějším prvkem jinak střídmé a racionálně řešené dřevostavby bylo zajímavě koncipované schodiště s půlkruhovým štítem, prosvětlené mohutným půlkruhovým oknem.
„Vysoké kvality pak vykazuje zejména nenásilné urbanistické zakomponování novostavby do svahu nad přehradou, díky čemuž svým sezonním obyvatelům poskytovala působivý výhled na vodní plochu přehrady rámovanou lesním porostem,“ pokračuje portál.
Útěk před nacismem
Rodina Franze Strosse chatu využívala jen do roku 1934, následně ji zřejmě z finančních důvodů prodala rodinnému příteli Leo Silbersternovi s manželkou Dorou.
Z této doby pocházejí také drobné úpravy domu, při kterých došlo na zateplení heraklitovými deskami uvnitř konstrukce a dostavbu garáže.
„V třicátých letech Strossovi s manželi Silbersternovými opustili republiku před nastupujícím nacismem. Usídlili se ve švýcarské Ženevě, odkud v roce 1940 Franz Stross se svými syny Ottou a Richardem, ale údajně také s paní Silbersternovou uprchl do uruguayského Montevidea,“ upozorňuje Luděk Lukuvka, autor publikace o Strossově vile.
