"Je to trochu náborová akce a trochu naše reklama. Aby lidi věděli, že nějaké jeskyně na Ještědském hřebenu jsou," vysvětlil pořádání sedmého Speleologického dne předseda liberecké organizace České speleologické společnosti Ivan Rous.
Kateřina Fišerová se přišla do Panského lomu podívat i se svým tříletým synem Matyášem. Ten se v jeskyni nebál, ale byla mu tam zima.
"Ještěd už máme prochozený křížem krážem a tak jsme si řekli, že se podíváme i dovnitř. Je to zvláštní pocit být takhle v podzemí," svěřila se žena.
Mimo prohlídky byly pro návštěvníky připraveny ukázky lezení a slaňování. Obratní si mohli vyzkoušet skládání pivních bedýnek. Kdo jich dal na sebe 16, byl odměněn výrobky pivovaru z Vratislavic nad Nisou.
Klaustrofobie je pro jeskyňáře sprosté slovo
V Hanychovské jeskyni se vystřídalo několik generací libereckých speleologů.
Jeskyně na Ještědském hřebenuLiberečtí jeskyňáři působí především v oblasti Ještědského hřebenu. Do současné doby zde bylo objeveno devatenáct krasových lokalit, z nichž jedna byla zničena těžbou vápenců v minulém století. Nejdříve objevená Zatím poslední objevená Nejkrásnější jeskyně Nejhůře dostupná jeskyně |
"Původně jsme mysleli, že najdeme další prostory za puklinami, které se rozlézají do stran. Nyní jsme ale začali kopat přímo dolů, kde tušíme další prostory," vysvětlil hlavní organizátor Speleologického dne Daniel Horáček.
On i Ivan Rous se shodují na tom, že jeskyňářsví příliš zájemců neláká. Není divu, je to hlavně těžká práce. Hlavně kopání.
"Horolezectví je čistý sport, jeskyňářství spojuje sport s vědou. Naší odměnou je, když objevíme novou jeskyni. Je to vzrušující, protože prozkoumáváme oblasti, které nikdo nikdy před námi neobjevil," řekl Horáček.
Nic na tom nemůže změnit fakt, že si při svém koníčku nejvíc užijí kbelíku, krumpáče a lopaty.
