Kraj začal stipendia vyplácet ve školním roce 2010/2011. Program má zabránit úpadku zájmu žáků o řemesla a alespoň zachovat současný počet dětí, co se hlásí do učení.
Peněžní injekce nejvíc rozhýbala učňovský obor Sklář - výrobce a zušlechťovatel skla. Zatímco před šesti lety jej navštěvovalo 5 učňů, nyní jich je 25. „Zdá se to být malý nárůst, v procentuálním vyjádření je ale rapidní,“ zmínil vedoucí krajského odboru školství Leoš Křeček.
Mezi úspěšné obory podle něj patří také elektrikář, elektrikář silnoproud, nástrojař nebo strojní mechanik. „V těchto oborech skutečně šest let dochází k nárůstu počtu žáků,“ dodal Křeček.
Naopak u oborů jako je zedník, malíř - lakýrník a slévač stipendijní program vůbec nefunguje. Slévač byl dokonce vyřazen z rejstříku, protože se jej několik let nedařilo otevřít.
Kraj zatím nemá propracovaný systém, který by mu umožnil sledovat, jestli absolventi skutečně nastoupí do firem.
„Víme ale, že do strojírenských oborů žáci jdou. I když máme za posledních deset let třetinový pokles žáků, strojírenské obory jsou na tom stejně. Vlastně to znamená, že jsou na tom lépe,“ řekl Křeček.
I tak stále poptávka po technicích převyšuje nabídku. „Z osobní zkušenosti vím, že je třeba velká poptávka po soustružnících, zámečnících. Komkoli, kdo umí se železem,“ zmínil hejtman kraje Martin Půta.
Zájem o řemesla a technické obory v kraji klesá od roku 1990. Absolventi technických škol tvoří ani ne 30 procent ze všech středních škol. Mladí se hlásí především do maturitních oborů a kvalitních řemeslníků se nedostává.
Střední školy v kraji navštěvuje 15 800 studentů, více než tisícovka pobírá stipendium.
Učni na stipendiích získají i pětistovku měsíčně
V prvním ročníku mohou žáci měsíčně získat 200 korun, ve druhém 300 korun, ve třetím 500 korun. Navíc každé pololetí dalších 1000 korun prospěchového stipendia. Podmínkou je ale docházka bez neomluvených absencí a dosažený průměr známek.
Kraj nyní podporuje žáky ve 13 oborech. Devíti školám zapojeným do stipendijního programu pošle letos o 300 tisíc korun víc než loni. Celkem to dělá 2,5 milionu korun.
„Je to příspěvek na to, aby měli studenti motivaci jít na obory, které považujeme z hlediska trhu práce za důležité,“ zmínil náměstek hejtmana pro ekonomiku Marek Pieter.
Od školního roku 2016/2017 seznam podporovaných oborů doplní ještě obory Zemědělec-farmář a Agropodnikání. Budou se vyučovat na Střední škole hospodářské a lesnické ve Frýdlantu.
Firmy přispívají jen konkrétním žákům
Na výplatu stipendií pro žáky těchto dvou oborů bude přispívat společnost ZOD Brniště. „Peníze dávají darem přímo škole. Důležité ale je, že se dostanou přímo studentům,“ zhodnotil hejtman Půta. ZOD Brniště je prvním a zatím jediným podnikem, který se do stipendijního programu kraje zapojí.
„Setkáváme se s tím, že firmy nechtějí plošnou podporu, neboť pro ně není příliš adresná. Jednodušší pro ně je cíleně finančně podporovat konkrétního žáka, kterého chtějí zaměstnat,“ řekl Leoš Křeček. „Firmy se chovají racionálně. Když tam děti chodí na praxi, vyberou si ty, co jsou nejšikovnější a nabídnou jim přímou podporu. A doufají, že ten člověk u nich potom nastoupí,“ potvrdil hejtman Půta.
Podle krajského šéfa odborů Milana Šubrta stipendia určitě pomohou, ale je to pořád málo. „Větší podpora by měla jít od státu. I na propagací řemesel, protože děti i rodiče v nich bohužel často vidí něco méněcenného. Pomoci by měla i změna osnov. Žáci by se měli víc připravovat ve firmách,“ doplnil Šubrt.
Firmy stále hledají šikovné odborníky v mnoha oborech a nemohou je najít. „Třeba elektroúdržbáři jsou pořád nedostatkoví, i když jsou dobře placení. Za chvíli začnou firmy na nedostatkové pozice hledat lidi z jiných zemí,“ zmínil Šubrt.
