„V kardiologii se mluví o dvou epidemiích. Fibrilace síní a chronické selhání, které souvisí s věkem a často je u lidí, kteří jsou po infarktu,“ míní přednosta Kardiovaskulárního centra Krajské nemocnice v Liberci (KNL) Rostislav Polášek.
Počítá, že se během následujících 10 až 15 let vyhoupne počet lidí s chronickým srdečním selháním na dvojnásobek, což představuje pro nemocnici, která se chce na pacienty se srdečním selháním zaměřit do budoucna, obrovskou výzvu.
„Nové vědecké poznatky ukazují, že je třeba k těmto lidem přistupovat aktivněji, vidět je častěji, lépe je kontrolovat, více reagovat. Jenom tady v kraji je jich třeba dvacet tisíc,“ konstatuje Polášek.
Lékařský ředitel Tomáš Roubíček připomíná, že se Liberecký kraj bohužel standardně usazuje na prvních třech příčkách co do výskytu kardiovaskulárních onemocnění. „Zdravotní stav populace tady u nás v kraji je horší než průměr republiky,“ zdůrazňuje.
Pacient: Řešte příznaky včas, jako já
Jedním z pacientů, který nedávno podstoupil v nemocnici operaci kvůli poruchám srdečního rytmu, je Ivan Abrahám z Liberce. Lékaři mu přesně řekli, co se bude na sále dít, operace trvala zhruba hodinu a půl.
„Měl jsem problém s vysokým tlakem, chodil jsem pravidelně na kardiologii. Během prohlídek se přišlo na to, že mám arytmii, která by se měla řešit, aby nenastala plicní nebo mozková embolie,“ vypráví šestapadesátiletý sportovec hodinu po zákroku. S ohledem na možná zdravotní rizika považuje za lepší, aby lidé své příznaky řešili včas a návštěvu lékaře neodkládali.
Kardiovaskulární centrum v nemocnici funguje od roku 2003. Úzce spolupracuje například s Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Krči, fakultními nemocnicemi v Praze a v Hradci Králové i s dalšími zdravotnickými zařízeními.
„Za dvacet let jsme provedli 23 tisíc katetrizačních výkonů na věnčitých tepnách. Naimplantovali jsme 10 tisíc kardiostimulátorů a tři tisíce defibrilátorů,“ vyjmenovává Polášek. Oddělení neustále roste. Začínali na třiceti lůžkách, dneska jich je šedesát. A stoupá i počet lékařů – z původních patnácti na nynějších čtyřiatřicet.
Pacientům léčba úspěšně prodlužuje život, mnozí z nich ale po zákrocích zůstávají doživotně v péči kardiologů; ať už v KNL, nebo u kolegů na ambulancích.
„Děláme invazivní zákroky. Pracujeme nejen hlavou, ale i rukama,“ vysvětluje Polášek a zároveň si pochvaluje dobré vztahy s okolními nemocnicemi, internami či ambulantními specialisty.
Vysoce kvalitní rentgen
Letos nemocnice uvádí do provozu dvě nové angiolinky, díky kterým mohou lékaři pracovat rychleji, přesněji a bezpečněji. Vysoce kvalitní rentgen s dobrými rozlišovacími schopnostmi poskytuje větší zorné pole a personál a pacienty méně zatěžuje ionizujícím zářením. Nové angiolinky skýtají před lety ještě netušené technologické možnosti.
„Do budoucna nám umožní dělat třeba katetrizační zákroky u chlopní, které byly dřív jen doménou kardiochirurgie. To je náš cíl – v příštích letech poskytovat tyto metody také v Liberci,“ nastiňuje Polášek.
Očekává, že další desetiletí bude velmi dynamické a že počty pacientů budou i nadále stoupat. Pomyslný otazník a možné riziko se podle něj ale vznáší nad vývojem zdravotnictví v kraji v dlouhodobějším horizontu.
Lékaři lépe uvidí na srdce, s pacienty nebude potřeba tolik hýbat |
„Jsme rádi, že kraj připravuje nějakou koncepci, protože nám není jedno, jestli se někde zavře dvacet lůžek na okraji Libereckého kraje, nebo ne. Protože pokud se to stane, přijdou k nám pacienti i s méně závažným kardiologickým onemocněním, o které se budeme muset postarat,“ upozorňuje.
Ročně eviduje Kardiovaskulární centrum v liberecké nemocnici kolem pěti tisíc hospitalizací. Zajišťuje na 20 tisíc ambulantních vyšetření, 400 katétrových ablací a 1400 angioplastik. Za dobu své existence nadto připravilo k atestaci přes tři desítky lékařů.
