Člověk, který se rozpláče při dopravní nehodě a není schopen řešit její následky nemůže být profesionálním řidičem ...

Když se mu to stane tak jednou za pět let, je to OK: Horší, když tahle rasí tramvaje každý měsíc.

„Kolega stál v zastávce, platí tedy, že mě pouští." To jsou tedy jasná pravidla :) Chápu, že to pak nefunguje.

Je to samozřejmě velmi divná formulace. I když mohl na něj treba mávnout nebo bliknout. Ale dát prednost znamená, počínat si tak, abych druhého účastníka nedonutil k náhlé změně rychlosti nebo směru jízdy. Pokud tedy opravdu v zastávce stál, tedy to defacto platí, jen bych to asi jinak formuloval.

To v Brně by se tramvaje nikdy srazit nemohly.

To ani v Českých Budějovicích.

Rozhozený řidič co mu tam najížděj zprava zleva auta a skáčou lidi to vyřeší, že to napálí do druhého vozu v soupravě kolegy...

Únava ani stres nejsou zdravotní indispozice... Ani pláč.. Ale něco se děje. Nehody MHD v celé ČR rostou.

Děje se to, že provoz je enormní, účastníci provozu často nedisciplinovaní a řidiči přetížení. Tyto faktory působí stejným směrem a v úhrnu víc než kdy dříve. Mně úplně stačí, když cestuju na předním sedadle v autobuse večer a svítí mi ty reflektory do očí... Řidiči mají můj velký obdiv a chybám se bohužel úplně vyhnout nelze.

Hlavně ať jsou všichni co nejdříve v pořádku.

Hlavně, že se nikomu nic nestalo.

Jen si tak hoví.

Obratiště. Ach jo.

Proč ten údiv? https://cs.wikipedia.org/wiki/Obrati%C5%A1t%C4%9B

Ani se řidiči nedivím. Já bych byl taky v šoku, když si takhle v klidu jedu a najednou jsem v převrácené tramvaji.

Ale řidič neseděl v té převrácené. Převrátil se druhý vůz. Zraněný byl podle mě v té co měla přednost