Až přijde Ančka s kůsou, půjdu. Před 30 lety zemřel spisovatel Buchar

  16:07aktualizováno  16:07
Snad žádný jiný český spisovatel nezačínal s literární kariérou tak pozdě jako on. Jeho prvotina s půvabným názvem Co se kdy u nás šustlo mu vyšla, když mu bylo 82 let. Regionální spisovatel, rodák z Mříčné na Jilemnicku, Jan Buchar, zemřel před třiceti lety, 19. března 1988.

Spisovatel Jan Buchar zemřel před třiceti lety. | foto: archiv obce Mříčná

Po celý svůj život patřil rodák z Mříčné na Semilsku mezi nejznámější osobnosti Podkrkonoší. Na letošní smutné výročí budou v Mříčné pamatovat.

„Budeme o něm besedovat, věnujeme Bucharovi také článek v místním tisku,“ uvedla starostka Jana Holcová.

Buchar se angažoval v mnoha oblastech kultury, proslul svými knihami příběhů v krkonošském nářečí.

V historkách zachytil původní nářečí

„Sám říkával, že je nejstarším začínajícím spisovatelem. V roce 1977 vyšla v nakladatelství Kruh v Hradci Králové jeho prvotina Co se kdy u nás šustlo. V této knize jsou shromážděny originální historky, ve kterých se mu podařilo zachytit původní nářeční mluv Mříčné, slovní odstíny, které již z našeho vědomí dávno vymizely,“ popsali ve své stati historici ze spolku Transsaltum – Klubu přátel historie v Jilemnici.

Jan Buchar se v Mříčné u Jilemnice narodil 14. dubna 1895. Jeho spolužákem ve škole v Jilemnici byl spisovatel Jaroslav Havlíček. V roce 1940 byl pro účast v národním odboji zatčen a uvězněn. Prošel několika koncentračními tábory. Propuštěn byl v roce 1943.

Po osvobození se stal řídícím učitelem v Jilemnici, učil ale jen do roku 1950, kdy odešel do penze. I v důchodu zůstal velmi aktivním.

„Na svět se díval z té veselejší stránky. Byl vždy plný optimismu, humoru. Do svých 88 let pravidelně jezdil, dříve chodil pěšky, do Jilemnice, kde se scházel se svými vrstevníky a přáteli na kus řeči.“

Přátelé za ním chodili do dědkouny

Po literárním debutu následovaly vždy s několikaletými odstupy další povídkové knížky. Šlo o tituly Co se šustlo taky jinde z roku 1980 a Bylo hůř a lidi nechválili ze čtyřiaosmdesátého. Čtvrtý sborník Starý kantor vzpomíná se knižního vydání nedočkal. Některé povídky vyšly také v časopise Krkonoše.

„Vypravěčské umění Jana Buchara bylo podle pamětníků srovnatelné i s populárním moravským lidovým vypravěčem Zdeňkem Galuškou. Nikdy se však nepodařilo zorganizovat veřejnou nahrávku z jeho vyprávění – natož aby podle jeho tří povídkových knížek, obdobně jako podle Galuškových, natočila tehdejší televize jakýkoliv seriál,“ uvádí v profilu umělce na webové encyklopedii Wikipedia Jiří Erben.

Na sklonku života Jan Buchar trpěl problémy s pohyblivostí. „Od roku 1983 již téměř nemohl chodit a o to více si zval přátele a známé na kus řeči do svého mříčenského stavení, které nazýval dědkouna,“ píše Erben.

Se světem se rozloučil větou, kterou již předtím použil v jedné z knih. „A až příde ta Ančka s kůsou, a řekne,Tak Jene, dopi, dokuř a dem’, no tak půjdu.“

Ukázky z díla Jana Buchara

„V každý usi žilo a žije pár lidí stejnýho ména. Ve Smerčině mnoho Bucharu, v Přímě Lukšu, v Jistemnici Kubánku, ve Stokách Mečířu. Jak je rozlišiť? Polle křestního ména? To bylo kata platný. Dyť ve Smerčině žili kdysi štyry Jaroslavové Buchaři. Polle domovních čísel? Dyť ty znal jen posilák. A tu pomohly přísrabky. Některý toho honně napovidaj. Třá: Stránskéj, Máslik, Kalcu, Zádomskej, Blajcher. Někerý přísrabky vytlačily i spráuný méno. Smerčinský chase nikdá nenapallo, že Paulackej a Vinš se menujou Kovářovi a sou to vlastní bratři!“

„Pon našema horama, to je takovej zapomenutej kout. Ouzký oudolí, stráně jako do třechy, dóle louky, vejš smerkovej háj, všude ticho, klid a mír, žádná fabrika tu nečadí, auťáky nerachotěj. Dyž sem přijdou krajáci, vejletníci nebo lufťáci, řikaj: Lidi jak tady můžete žiť? Na nás tu ušecko padá ! A vidíte, žili tam lidi a byli spokojený! ...“

Nejčtenější

Libereckého podnikatele žaluje OSA, v obchodě s potravinami pouštěl hudbu

Palác Dunaj prošel zvenčí citlivou rekonstrukcí.

Kvůli rádiu pouštěnému ve velkoprodejně Dunaj stojí liberecký podnikatel Alexandr Kendik před soudem. Zažaloval jej...

Koloběžkou do Španělska. Žena z Tanvaldu jela poděkovat za život

Martina Josífek Zelinková na své pouti

V roce 2017, ve 46 letech, jí diagnostikovali zhoubný nádor. Po krátké, ale zničující léčbě sedla na koloběžku a odjela...

Závěje nad hlavu, auta v bílé tmě a vleky bez proudu. To je lednový Kořenov

O Kořenov se starají celkem tři traktory.

Metr sněhu za týden. A čtyřikrát vypadlá elektřina. Jizerskohorský Kořenov, jednu z nejvýše položených obcí v Česku,...

Splňte si sen o roubence. Stavby jako z pohádky jsou v Česku na prodej

Peřimov, okres Semily. Nemovitost stojí na mírně svažitém pozemku velkém 1 587...

V České republice se prodává velké množství roubených chalup v různé kvalitě. Některé jsou před rekonstrukcí, do jiných...

Před túrou jděte k zubaři. Cestovatel radí, jak přežít

Jan Jakub s přítelkyní na jedné ze svých výprav

Mít více cestovních pasů, nechat si před odjezdem vyšetřit zuby, do zavazadla přibalit nůž. Jan Jakub, bývalý...

Další z rubriky

Běžkaři v Liberci se zlobí, kvůli závodu Spartan Race mají zničené stopy

Rozježděné  louky ve Vratislavicích

Pořadatelé extrémního závodu Spartan Race rozlítili běžkaře. Při přípravách akce, která se v sobotu uskuteční na...

Muž chtěl bivakovat v Jizerských horách. Pátrala po něm horská služba

Se sněžnými skútry a čtyřkolkami vybavenými pásovým podvozkem dojeli horští...

V pozdních hodinách v pátek večer hledali horští záchranáři ztraceného turistu v Jizerských horách. K muži se vydali na...

V liberecké galerii už nebude zvuk jako v bazénu, kraj přidá i na silnice

Sochy Michaela Bílka v liberecké Oblastní galerii

Při společenských akcích v bazénové hale Oblastní galerie v Liberci není zvuk čistý. Špatnou akustiku má vylepšit nové...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz