„Podle mého předběžného právního názoru nic nebrání tomu, aby byly věci vydány. Samozřejmě účastníci mají ještě možnost mě přesvědčit v rámci svých závěrečných návrhů, kde mohou vznést argumenty proti mému předběžnému závěru. Nemohu tedy říct, jaké rozhodnutí vydám, ale předpokládám, že 27. února rozhodnutí padne,“ sdělil soudce Michal Polák.
Spor se týká více než čtyř tisíc položek. „Je to v podstatě vše, co najdete na zámku. Nábytek, svícny, obrazy, část zbraní,“ přiblížil soudce.
Páteční jednání potěšilo právního zástupce rodu Romana Heyduka. „Vyhrál jsem soudní spor, reakce musí být velmi pozitivní. Já jsem to očekával, ale možná z trochu jiného právního důvodu. Nečekal jsem, že soud bude rozhodovat o vydání už konkrétních věcí. Čekal jsem, že rozhodne o základu nároku, řekne, že nárok je buď důvodný, nebo nedůvodný,“ řekl Heyduk.
Problém je podle něj v tom, že ve věci třikrát rozhodoval Ústavní soud, ale jeho verdikt nebyl respektován.
„Před mnoha lety předseda senátu krajského soudu v Hradci Králové řekl větu, která definuje podstatu věci: ‚Musím respektovat rozhodnutí Ústavního soudu, který je páteří našeho právního systému, protože pokud ho respektovat nebudu, nerespektuji právní systém.‘ Čili mě okresní soud nepřekvapil,“ podotkl právník.
K soudu se tentokrát dostavil i právní zástupce Národního památkového ústavu Ondřej Macek. Minule za památkáře nikdo nepřišel.
„Na Sychrově (sídle Územní památková správa, pozn. red.) proběhla kontrola seznamů, jestli je to ve shodě s tím, co bylo předloženo žalobcem. Některé předměty byly při inventurách nedohledané. Jedná se o kulturní památky, takže ty věci stejně musí zůstat na území České republiky,“ sdělil Macek.
Spor trvá tři dekády
Vydání mobiliáře ze státního zámku Hrubý Rohozec je součástí rozsáhlé restituční kauzy, která trvá tři dekády. Šlechtický rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, dosud většinou neúspěšně.
Ve sporu jde kromě zámku i o lesy a pozemky na Semilsku, Jablonecku a Liberecku. Rod Walderode získal zatím čtvrt hektaru obecního lesa u Žďárku na Liberecku. Toho se Karl des Fours Walderode nedožil, zemřel v roce 2000 ve věku 95 let. O vydání majetku nyní usiluje vdova Johanna Kammerlanderová.
Rod Walderode „prolomil“ Benešovy dekrety, získal les u Turnova |
Walderode přišel o panství v Turnově a okolí po druhé světové válce jako Němec na základě Benešových dekretů. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily, po emigraci po komunistickém převratu v únoru 1948 znovu odňaly a zpět ho získal až po změně režimu v roce 1992. Soudy poté roky řešily, zda má nárok i na vrácení miliardového majetku.
Šance šlechtického rodu vzrostly na základě předloňského nálezu Ústavního soudu. Podle něj justice musí vycházet z rozhodnutí úřadů o navrácení československého občanství z roku 1947. Tím je splněná základní podmínka pro vydání majetku.
Semilský soudce dnes zopakoval, že základní otázku, zda je žalující strana ve sporu oprávněnou osobou, považuje na základě rozhodnutí Ústavního soudu za vyřešenou.
29. ledna 2026 |
