Soud začal v devět hodin ráno, dědička Johanna Kammerlanderová nedorazila. Rod zastupoval advokát Roman Heyduk. Vydání dalších několika set předmětů soud zamítl, protože se je nepodařilo dohledat.
„Historické listiny, které byly ve spisu založené, mě přesvědčily o tom, že majetek byl konfiskován v roce 1945 a jsou shledány důvody, aby byl vrácen,“ uvedl v pátek soudce Michal Polák.
„Vycházíme ze zákona 243/92, kdy oprávněná osoba je oprávněna žádat, aby jí byl vydán majetek, který byl zkonfiskován právě dekretem 12/1945,“ poznamenal.
Podle Poláka soud vycházel z toho, že v roce 1947 bylo vráceno doktoru Walderode československé občanství. „V tom rozhodnutí je zahrnutý závěr o tom, že se neprovinil proti Československému státu. Tehdejší orgány měly všechny potřebné informace, aby mohly řádně rozhodnout a soud nemá důvod, aby se od tohoto rozhodnutí odchýlil.“
Věčný spor o Hrubý Rohozec může skončit. Soud učinil krok k navrácení majetku |
Mobiliář zámku má v současnosti ve správě Národní památkový ústav (NPÚ). Jeho právní zástupce v neuspěl s návrhem, aby soud rozhodnutí odložil do doby, než bude jasno, zda zámek patří státu nebo dědičce šlechtického rodu. Přesto se NPÚ nebude odvolávat proti rozhodnutí soudu. Očekává, že se s dědičkou rodu dohodne.
„Vzhledem k tomu, že pro NPÚ je naprosto klíčová a zásadní záchrana a ochrana památek, bylo i v kontextu velkorysého příslibu paní doktorky Kammerlander o věnování objektu – a mobiliáře - státu rozhodnuto, že NPÚ nebude dále pokračovat v soudním sporu a bude plně akceptovat vynesený rozsudek,“ řekla mluvčí NPÚ Lucie Bidlasová.
Podle advokáta rodu Romana Heyduka se takový rozsudek dal očekávat, protože soudce už v minulosti předeslal, že považuje nárok za odůvodněný.
„My jsme uznali seznamy, které předložil NPÚ, to znamená, že se nedomáháme věcí, které jsou nějakým způsobem nejisté v rámci smírného a rychlého vyřešení,“ sdělil Heyduk.
Podle něj je součástí majetku kompletní vybavení zámku Hrubý Rohozec a část zbraní ze sbírky zámku Frýdlant.
Heyduk dále uvedl, že sbírky zůstanou na zámku. I ten si dědička nárokuje. „Vzhledem k tomu, že do zámku bylo hodně investováno Českou republikou, tak velmi vážně uvažuje, že ji zámek věnuje,“ dodal Heyduk.
Podle právního zástupce NPÚ Ondřeje Macka vybavení zámku musí zůstat v České republice, jelikož se jedná o kulturní památky.
Rod Walderode patrně vyhraje soud, Hrubý Rohozec by přišel o většinu zařízení |
Karel Des Fours Walderode přišel o svůj majetek po druhé světové válce jako Němec s nacistickou minulostí na základě Benešových dekretů. Soudy ale v roce 1947 rozhodly, že se proti Československu neprovinil a občanství mu vrátili.
Československé občanství mu ale nevydrželo dlouho. Po komunistickém převratu o něj znovu přišel a zpět ho získal až v roce 1992. O nároku na vrácení majetku soudy od té doby rozhodují. Ve celé kauze nejde jen o zámek Hrubý Rohozec a jeho mobiliář, ale taky o pozemky v okolí Turnova. Celkově se jedná o majetek v hodnotě miliard.
Podle advokáta se specializací na ústavní a správní právo Tomáše Nahodila jde vedle sporu o vnitřní vybavení opočenského zámku na Rychnovsku o jeden z nejdelších restitučních právních případů v Česku.
„Podobně jako v restituční kauze opočenského mobiliáře, v níž zlom přinesl teprve až nález Ústavního soudu vydaný před šesti lety, a to navíc jen v důsledku příznivého rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, mělo i na vydání vnitřního vybavení zámku Hrubý Rohozec vliv teprve až nedávné rozhodnutí Ústavního soudu,“ uvedl Nahodil.
29. ledna 2026 |
