„Důkazy, které byly předloženy a provedeny v řízení, mě přesvědčily o tom, že se skutečně jedná o známku, která byla odcizena v Tokiu a která patřila otci pana Kleina (žalobce). Naopak důkazy, které předložili žalovaní, mě nepřesvědčily o tom, že jejich otec (Ludvík Pytlíček) tu známku skutečně zakoupil nebo vyměnil ještě před výstavou a získal ji tak od pana Kleina,“ řekl novinářům po vynesení rozsudku soudce Michal Polák.
 |
„Jsem velmi šťastný z tohoto rozsudku. Přinesl spravedlnost dobré pověsti mého otce, o kterou tu šlo. Když člověk zemře, jeho pověst je to, co po něm zůstane,“ radoval se po vyslechnutí verdiktu Abraham Klein, syn nizozemského sběratele Johanna Kleina.
Současně poznamenal, že jeho právnička Eva Šimková odvedla velice dobrou práci, protože přesvědčila soud, že jeho otec není nikdo, kdo by podvedl pojišťovnu.
Šimková vnímá rozsudek jako precedent. „Je vzkazem pro veřejnost o tom, že protiprávní jednání nemůže být odměněno ani po letech,“ dodala právnička.
Rozhodnutí soudu v Semilech není pravomocné, Pytlíčkovi dědicové se proti němu odvolají.
„Protože dle našeho názoru nebylo prokázáno, že by ta známka nepatřila tatínkovi. A jak ho znám jako člověka, vím, že to byl rovný člověk. To, že se rád chlubil a dělal různé příběhy kolem různých známek, je jedna věc, ale druhá věc je zkusit někomu ukrást známku. To mi opravdu nepřijde jako něco, čeho by byl tatínek schopen,“ řekla Martina Kovač, Pytlíčkova dcera.
Pře o známku za miliony. Neukradl ji, ale koupil, tvrdí rodina sběratele Pytlíčka |
Spor vedli o takzvanou žilkovanou čtyřkorunu, jejíž současná hodnota se odhaduje na čtyři až pět milionů korun. Takových je po světě podle dostupných informací osm až dvanáct a každá je unikátní, v drobnostech se od sebe odlišují.
Vydání cenné známky žádali dědicové rotterdamského sběratele Johanna Kleina, kteří tvrdili, že mu známku někdo ukradl v roce 1991 při výstavě v Tokiu. O 26 let později se objevila v Praze na aukci, do které ji dal známý český sběratel Ludvík Pytlíček.
Ten před svou smrtí tvrdil, že známku neukradl, ale od Kleina koupil. Pytlíčkův syn před soudem uvedl, že jeho otci ji Klein prodal, neboť vlastnil dva exempláře.
