„Dnešní jednání bylo odročeno, protože se nedostavila žalovaná strana (NPÚ), která požádala o odročení s tím, že nesouhlasila, aby proběhlo jednání v její nepřítomnosti,“ sdělil soudce Michal Polák.
Podle něj se taková situace často nestává. „Tady asi došlo k nějakému nedopatření ze strany NPÚ, který si nebyl vědom toho, že dostal předvolání do datové schránky.“
Těžkou hlavu si z odročení soudu nedělá advokát rodu Walderode Roman Heyduk. „Bohové se nemýlí, člověk se mýlí, to znamená, že se nedá říct, že by mi to vadilo. V délce trvání sporu 32 let, jestli je to 14 dní sem, 14 dní tam, to není problém.“
Unikátní hodiny i samurajská zbroj
Mobiliární fond zámku čítá 23 tisíc položek. „Prokazatelně kmenových je z tohoto počtu zhruba čtvrtina. Zbytek tvoří různé svozy, převody, akvizice,“ řekla už dříve ČTK regionální mluvčí Národního památkového ústavu Lucie Bidlasová.
Do kmenového mobiliáře zámku patří nábytek, vyznamenání, obrazy, fotografie, grafiky, sochy či textilie. „Velká část předmětů je návštěvníkům představována na prohlídkových okruzích,“ uvedla Bidlasová.
Do původního mobiliáře, který mohou vidět návštěvníci zámku, patří i originální zlacené hodiny z konce 18. století, které ukazují kromě času také datum, dny v týdnu a měsíce v roce. Mezi další významné patří třeba samurajská zbroj, jejíž součástí je i originální japonský meč katana, nebo zámecké varhany z konce 17. století.
Kauza se táhne tři desetiletí
Vydání mobiliáře je součástí rozsáhlé restituční kauzy, která trvá už tři dekády. Ve sporu jde kromě zámku i o lesy a pozemky na Semilsku, Jablonecku a Liberecku. Rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, dosud většinou neúspěšně. Zpět získal zatím čtvrt hektaru obecního lesa u Žďárku na Liberecku.
Walderode přišel o své panství v Turnově a okolí po druhé světové válce jako Němec na základě Benešových dekretů. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily. Zabraný majetek ale zpět nedostal. Po komunistickém převratu v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel.
Turnovský pozemek v restituční kauze Walderode patří vdově, rozhodl soud |
V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo, on poté zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. Toho se nedožil, zemřel v roce 2000 ve věku 95 let. Šance šlechtického rodu na vrácení majetku za několik miliard korun vzrostly na základě předloňského nálezu Ústavního soudu. Podle něj justice musí vycházet z rozhodnutí z roku 1947, kterým ministerstvo vnitra zachovalo Walderodemu československé občanství.
Předchozí soudní verdikty tento akt označovaly za nicotný, tedy takový, který nemá žádné právní účinky. Bez toho tak Karel Des Fours Walderode nesplňoval podmínku zachování občanství, podstatnou při uplatňování restitučního nároku.
