Všichni čtyři byli původně potrestáni podmíněnými tresty, Nejvyšší soud ale tento verdikt na základě dovolání tří z nich zrušil.
Předseda okresního senátu Martin Feřt dnes při zdůvodnění rozsudku uvedl, že se řídili závěry Nejvyššího soudu, a to i ve vztahu k obžalovanému, jenž dovolání nepodal.
„Pohledem Nejvyššího soudu na některé skutky jsme posuzovali i skutky dalšího obžalovaného a dospěli jsme k závěru, že parametricky i ty skutky odpovídají těm, kterými se Nejvyšší soud zabýval. Tedy že měly být posouzeny toliko jako kázeňský přestupek příslušníků vězeňské služby,“ uvedl Feřt. Dnešní rozhodnutí není pravomocné, státní zástupce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou.
Jde o jeden z šesti případů, ve kterých bylo ze stejných trestných činů obžalováno 15 dozorců z Rýnovic, definitivně uzavřený není žádný. Soudy se v nich zabývají jednáním dozorců z Rýnovic na oddělení výkonu kázeňských trestů (OVKT), a to v období od února 2020 do ledna 2021.
Podle obžaloby nezvládli vypjaté emoční situace a místo aby postupovali zákonným způsobem, vězně svévolně trestali za nepřístojné chování, aby si zajistili klid pro další službu.
Kop do hrudníku a facky do obličeje
V tomto případě byl hlavním obžalovaným čtyřicetiletý Jan Klíma a společně s ním ve dvou ze šesti skutků byl obžalovaný dvaatřicetiletý Libor Bakeš, v jednom také dvaatřicetiletý Jakub Smoleňák a David Halama.
V jednom případě Klíma podle obžaloby potrestal nepřístojné chování vězně Lukáše K. tím, že ho kopl do hrudníku a dvakrát udeřil otevřenou dlaní do obličeje. V jiném případě mu stříkl do cely slzotvorný prostředek, v dalším nevydal matraci a jednou neřešil, že jiný vězeň na cele kouří. V posledním případě chytil Bakeš vězně Lukáše K. za čelist a slovně mu vyhrožoval, čemuž byli přítomni další tři obžalovaní.
Senát v Jablonci vycházel z názoru Nejvyššího soudu, podle něhož je třeba přihlížet i k tomu, zda chtěli dozorci vězni způsobit závažnou zdravotní potíž, což se v tomto případě nestalo.
„Nejvyšší soud uzavřel, že jednání obžalovaných bylo svévolným a nepřípustným potrestáním poškozeného Lukáše K., akcentoval ale důvody, které obžalované vedly k takovému jednání. Dle Nejvyššího soudu nešlo o typicky šikanózní jednání, ke kterému by se uchýlili bezdůvodně pro vlastní potěšení nebo z holé zlomyslnosti. Obžalované k nezákonnému jednání vyprovokovalo nepřístojné chování poškozeného, které výrazně vybočovalo z obvyklého chování vězňů umístěných na oddělení pro výkon kázeňských trestů,“ dodal Feřt.
Smíšené pocity dozorců
Dva z bývalých dozorců cítili po vyřčení rozsudku spokojenost smíšenou s trpkými pocity několikaletého čekání. „Jsem spokojen. Po čtyřech letech slyšet slovo, že jsem nevinný...“ řekl novinářům dvaapadesátiletý David Halama.
O své nevině byl přesvědčený od začátku. „Vnímal jsem to tak, že jsem věděl, že jsem nevinný. Věděl jsem, o jakého klienta (odsouzeného) jde, vím, čeho byl schopen. A prostě cesta (k osvobozujícímu verdiktu) byla strašně dlouhá. Ale věřil jsem, že to dopadne dobře,“ řekl.
Zda bude znovu usilovat o pozici ve věznici, nechtěl dnes říci. „Tu kapitolu nemám uzavřenou, takže víc k tomu nemohu říct,“ dodal.
Ze čtyř obžalovaných přišel dnes k soudu ještě dvaatřicetiletý Jakub Smoleňák, který před pěti lety také údajnému napadení vězně přihlížel. I on měl smíšené pocity.
„V tomto státě člověk chodí čtyři roky po soudech za to, že recidivistovi, který šest hodin demoluje celu, ničí majetek a znevažuje trestní řád, řekne: ‚Lehni si na zem.‘ V podstatě čtyři roky běhám po soudech a říkám, že to, co se stalo, není trestný čin. Konečně teď jsme dobrali k tomu, že mám pravdu,“ řekl Smoleňák.
K práci ve věznici se chce vrátit, bavila ho. „Mám vysokou školu, mám policejní akademii a tady ty čtyři roky jsem byl na hraně s celým profesním životem, protože kdyby Nejvyšší soud to celé nezvrátil, tak celou profesní kariéru můžu hodit za sebe a začínat někde znova,“ dodal.
Obhájce Josef Kopřiva, jenž v tomto případě zastupoval jednoho obžalovaného, věří, že dnešní verdikt pomůže ke stejnému rozhodnutí i v dalších případech s ohledem na jejich podobnost. „V tom dalším řízení je třeba údajný kop, který nezpůsobil žádné zranění, a potom nějaký pohlavek. Takže to jsou taková jednání, která z mého pohledu nemohou naplnit znaky skutkové podstaty nějakého trestného činu,“ dodal.
