Nová solární elektrárna v Ralsku by pokryla zhruba šedesát procent plochy letiště a dokázala by vyřešit spotřebu energie všech krajských organizací, jako jsou nemocnice, domovy důchodců nebo třeba školy.
„Snažíme se o co největší energetickou nezávislost Libereckého kraje. Vidíme, kolik stojí energie, jak se ceny pohybují a jaké nestabilní prostředí to je. Tento zdroj energie by problém vyřešil,“ objasnil při veřejném projednávání záměru v kulturním domě v Kuřívodech Zbyněk Miklík, jednatel společnosti Energie Ralsko, která elektrárnu řeší.
Největší solární elektrárna v Česku může pokrýt celou plochu letiště v Ralsku |
Původně měla elektrárna zabírat celou plochu letiště a mít výkon přes sto megawattpeaků (jednotka, která udává maximální elektrický výkon solární elektrárny pozn. red.). Pro potřeby kraje by ale měla stačit elektrárna o třetinovém výkonu.
„To je nejideálnější varianta. Zároveň se budeme snažit pronajmout druhou část letiště vybranému partnerovi, který by si postavil svoji polovinu. Připojení totiž máme na 62 a půl megawattpeaku,“ přiblížil Miklík.
Tamní obyvatelé ale krajský záměr kritizují. Vadí jim především vysoká koncentrace solárních elektráren v regionu. Podle některých jde o devastaci tamní krajiny. „Proč další elektrárna? Jednu mám přímo za zahradou. Je tu zřejmě největší koncentrace v celé republice,“ popsala jedna z místních.
„Nechceme panely, ale přírodu“
„Běžte se podívat do Osvětimi. Takové ploty, jako jsou tam, mají teď lidi okolo Kuřívod. Lidi si na letišti užívají přírody, nechtějí jezdit mezi ploty. Nechceme žádné panely, ani žádný Disneyland, chceme tam přírodu,“ vyjádřil se další z obyvatel.
„Rozumím tomu, že to vnímáte jako jeden z dalších projektů, které tu už v minulosti vyrostly. Necítím odpovědnost za žádný z předchozích projektů, my tu sestavujeme jen tento,“ vzkázal lidem hejtman Libereckého kraje Martin Půta s tím, že by se elektrárny neměly stavět na zelené louce. Areál letiště je podle něj nevyužitý brownfield.
„Pro nás to není jen asfalt a beton, ale součást naší přírody. Není to nevyužitá plocha, chodíme se tam rekreovat,“ ohradila se další z kritizujících a dodala, že jde o bezlesé biotopy, na kterých se také vyskytuje řada zvláště chráněných druhů živočichů.
Kraj chce v Ralsku solární elektrárnu, mezi panely budou přistávat letadla |
„Například tady máme poslední populaci modráska obecného. Velmi chybí zhodnocení dopadů na životní prostředí. Letiště je navíc hned na hranici ptačí oblasti. Elektrárna by mohla mít vliv na ptačí populaci,“ podotkla.
Miklík ale ujistil, že počítá s posudkem na životní prostředí, který by měl být zadán zhruba do měsíce. Projekt je teď ve fázi studie.
„Čeká nás projekční práce, posouzení soustavy Natura 2000, krajinného rázu a oznámení záměru. Po posouzení nás možná čeká EIA (Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí pozn. red.). Trošku předpokládáme, že to nastane,“ přiznal.
Investice by se vrátila v polovině životnosti
Vybudování krajské části elektrárny by mělo vyjít na necelých 700 milionů korun s návratností 19 let. „Panely nejsou vysokou stavbou, která by narušila krajinný ráz, je to bezemisní provoz s nízkou dopravní zátěží. Po skončení životnosti je snadná demontáž a recyklace,“ vysvětlil Miklík s tím, že životnost panelů je čtyřicet let.
Odpůrci projektu volají i po obecním referendu, v němž by si lidé rozhodli, jestli se elektrárna bude nebo nebude stavět. „Když město Ralsko uspořádá referendum, které bude právně závazné, tak ho budeme respektovat,“ řekl Půta.
Starosta Ralska Miloslav Tůma potvrdil, že s referendem město počítá. „Bavíme se o variantě, že to bude v rámci komunálních voleb,“ předeslal. Kraj by se chtěl s místními sejít a záměr znovu prodiskutovat přímo na letišti, až se oteplí.
Liberecký kraj získal pozemky na letišti v roce 2006 a od té doby pro ně hledá využití. Solární elektrárnu řeší od roku 2022.
Plán na největší větrný park Česka zkrachoval, podle obce ČEZ nekomunikuje |
„Cena elektrické energie totiž opustila úroveň, na kterou jsme byli předtím zvyklí. Na pozemku se pokusíme zachovat všechny funkce, které tam přirozeně vznikly po odchodu Sovětské armády,“ přislíbil hejtman Půta.
Plochu lidé využívají třeba pro létání ultralightů, jízdu na kolečkových bruslích nebo na kole. „Počítáme s tím, že kromě panelů by tam vzniklo zázemí pro volnočasové aktivity, kulturní akce a sportovní vyžití,“ dodal Miklík.
Kraj podle něj může díky vlastní elektrárně ušetřit několik milionů korun, které poslouží třeba na rekonstrukce silnic a další krajské projekty.
