Je to jen snůška požadavků, ale žádná odborná garance. Zamýšlená výstava Socha a město Liberec se setkala s odporem části odborné veřejnosti.
Akce by měla v krajském městě proběhnout od srpna 2028 do září 2029. Má navázat na legendární libereckou výstavu Socha a město z roku 1969. Část tehdy vystavených děl dodnes zdobí ulice či parky města.
Některé sochy stály i přímo na chodníku, třeba soubor postav od Olbrama Zoubka. Výstava byla tehdy vnímána i jako odpor proti nastolené normalizaci po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Liberec se výstavou proslavil i v zahraničí. Na její úspěch chce po 60 letech navázat spolek G300.
„Chceme instalovat padesát až sto uměleckých děl po Liberci a ponechat je rok k volné konfrontaci s názory občanů. Do projektu budou vedle českých sochařů zapojeni i umělci ze států Unie. Výsledkem by pak mělo být zakoupení a trvalá instalace několika soch po městě, stejně jako tomu bylo v roce 1969,“ stojí v materiálech, které G300 poslal na radnici.
Za spolkem stojí někdejší poslanec ODS za Liberec Tomáš Hasil a jeho kolega ze společnosti Kalendář Liberecka Pavel Michal.
Zdánlivě bohulibý projekt ale vzbudil rozhořčení mezi odbornou veřejností. G300 nemá podle ní žádnou erudici v oblasti současného výtvarného umění. Žádost o peníze, kterou radnice od spolku obdržela, se tak na zasedání zastupitelstva setkala s ostrou kritikou.
„Dokument tak nízké úrovně by sem neměl být vůbec předložen. Chybí tomu jakákoliv idea a odbornost, jména kurátorů, kteří by zajistili kvalitu takhle velkého projektu. Nestačí jen říct, že tady v roce 2029 uděláme párty. Musí být jasně deklarované, proč se k té akci z roku 1969 vracíme. Budu nekorektní, ale Liberec tu jen dává někomu bianco šek na rok 2029, aniž by měl ponětí na co vlastně,“ nebrala si servítky prorektorka Akademie výtvarných umění v Praze Jana Bernartová.
Na nízkou odbornou úroveň projektu poukazuje v dopise zastupitelům i sochař a pedagog Pavel Karous.
„Mezinárodní úspěch výstavy Socha a město Liberec 1969 spočíval v odvážném a progresivním konceptu kurátorského týmu a promyšleném výběru často specifických děl a jejich umístění do veřejného prostoru, přičemž museli zdolat nejednu mentální či politickou bariéru. Už tehdy jim nešlo o to jen tak sesbírat monumentální díla formálního charakteru od slavných sochařů a bez konceptu je rozházet po Liberci. U G300 ovšem žádný koncept nevidím,“ píše Karous.
Spolek počítá s 33 miliony
Spolek žádá město pro tento rok o 130 tisíc korun na vybrání míst vhodných pro umístění soch. Celkové náklady na akci ovšem G300 vyčíslil na 33 milionů rozložených do roku 2029 s tím, že rozpočet se bude upravovat podle vývoje cen a inflace.
„Už těch 33 milionů ukazuje, že to jsou nereálná čísla. Jen náklady na převoz, pojištění uměleckých děl a jejich instalaci do veřejného prostoru daleko přesahují tuto částku. Navíc je nemožné, aby jeden subjekt dostal 33 milionů, když ostatní spolky v Liberci mohou z kulturního fondu žádat maximálně o 49 tisíc korun za rok. Liberec si takovou akci zaslouží, ale ne takto,“ uvedla kurátorka Anna Habánová.
Nad žádostí G300 se pozastavovali i někteří zastupitelé. „Částka 33 milionů je pro mě neuvěřitelná, přesahuje možnosti kulturního fondu na 20 let dopředu a ještě to vlastně ani nestačí,“ okomentoval Jaromír Baxa (LOL).
Náměstek primátora Ivan Langr (SLK), který materiál na zastupitelstvu překládal, ho nakonec stáhl.
„Výtky, které tu padly, lze obhájit, ale kvůli časové tísni, která nedovoluje zde všechno probrat se zde přítomnými odpůrci z řad odborníků, bod stahuji z programu. Ale příště ho předložím znovu. Není to o tom, že se bojím diskuze, jen dnes není čas,“ sdělil Langr.
