K hodinám mohl hledět třeba rakouskouherský císař František Josef I., korunní princ Rudolf nebo ruský car Alexandr II. Po letech došlo na jejich obnovu.
„Restaurování hodin vyšlo asi na 50 tisíc korun a bylo jen kapkou v moři. Obnovili jsme je v rámci několikaleté opravy střechy zámku, kterou financuje ministerstvo kultury,“ sdělil kastelán zákupského zámku Vladimír Tregl.
Oprava střechy ještě není dokončená, takže se podle nového ciferníku zatím řídit nedá, zakrývá ho lešení.
V létě pak bude ukazovat zimní čas, takže si návštěvníci musí hodinu přičíst. Pokud ovšem dovedou čas správně určit. „Není to nijak složité,“ poznamenal Tregl.
Sluneční hodiny bývaly součástí zámků, kostelů i radnic, ale v minulosti zdobily také statky bohatších sedláků. „Když bylo ošklivo, tak sice čas neukazovaly, ale zase se nemusely pravidelně natahovat či udržovat, jako třeba věžní hodiny s hodinovým strojkem,“ upozornil Tregl na jejich přednost.
Při obnově hodin na fasádě zákupského zámku se našly zbytky starší barokní malby. Kastelán z toho usoudil, že nebyly první malbou ve vrcholu štítu.
„Možná tam před nimi byl erb tehdejší majitelky zákupského zámku Anny Marie Františky Sasko-Lauenburské, provdané Toskánské, nebo třeba nějaký křesťanský výjev. Baroko přeci jen bylo dobou velké zbožnosti,“ domýšlel kastelán.
V Zákupech to nejsou jediné sluneční hodiny, další se nacházejí nedaleko – na fasádě radnice. V okolí pak na hradě Sloup nebo na klášteře v České Lípě.
„V Libereckém kraji najdeme sluneční hodiny i na fasádě hejnického kláštera, na zámku v Jilemnici, na Lemberku nebo na nádvoří Liebiegova paláce, kde kdysi sídlila Oblastní galerie Liberec,“ doplnil Tregl.
