„Pohltí devadesát sedm procent záření,“ prohlásila Elizbieta Kalinczuk, výrobní vedoucí firmy.
Majitel Citronexu Artur Toronowski informaci o přípravách na odstínění skleníků zmínil už v létě pro Radio Wroclaw.
„Tři procenta světla nebudou pouhým okem viditelná,“ slíbil tehdy Toronowski.
Jedná se o vstřícný krok, který má utnout protesty české i německé strany. Záře v zimě zejména za nízké oblačnosti obtěžovala domácnosti v příhraničí. A vyvolala protesty ekologů i astronomů.
Například český ministr životního prostředí Richard Brabec řešil obtěžující světlo se svým polským protějškem, hejtman Libereckého kraje Půta o zářících polských sklenících jednal s maršálkem nebo polskou velvyslankyní. Přesto světelný smog žádný zákon neřeší.
„Problém zcela zmizí. Dlužno říct, že lidé v Polsku světlo nekritizovali. O negativních hlasech jsme věděli z médií. Rolety tedy byly nainstalovány proto, aby se udržely dobré sousedské vztahy,“ uvedla Elizbieta Kalinczuk.
Úpravy firmu vyšly na milion eur, což je zhruba 27 milionů korun. Zastínění má americký patent, dodala ho holandská firma.
Skleníků bude přibývat
Obří skleník u tepelné elektrárny Turów využívá odpadní teplo. I kvůli této strategické poloze bude Citronex počet skleníků rozšiřovat. Do tří let se mají rozrůst na 30 hektarů, výhledově pokryjí plochu sta hektarů. Firma slibuje, že i jejich skla vybaví novou technologií, kterou si nyní mohli prohlédnout novináři.
Stalo se tak v době, kdy se ve vydezinfikovaném skleníku sází tisíce nových rostlin. Ty za dva měsíce začnou plodit. Na desetihektarové ploše jich je 250 tisíc. Osázet ji potrvá čtyři dny. Většina rajčat putuje na polský trh. Během jara a léta se rajčatům nesvítilo, neboť rostliny měly dostatek denního světla. Znovu se začne svítit od konce září.
„Jsem rád, že majitel investoval ten milion eur, oproti loňsku by to měl být výrazný posun. I když účinnost půjde hodnotit až v říjnu, když začnou skleníky svítit,“ řekl hejtman Libereckého kraje Martin Půta poté, co si moderní skleník prošel.
„Jednání byla celá řada, nakonec ale stejně bylo na rozhodnutí společnosti Citronex, zda bude do rolet investovat. Firmu k tomu polské ani mezinárodní právo v této situaci nenutí,“ zhodnotil úpravy hejtman Půta. „Vnímám to jako signál, že tu chtějí fungovat a rozšiřovat se. A nechtějí, aby Citronex měl v tomto místě negativní nálepku.“
Světlo ohrožovalo oblast tmavé oblohy
Světelný smog ohrožoval Jizerskou oblast tmavé oblohy, jež se rozkládá na české i polské straně Jizerských hor. Astronomové poukázali na to, že skleníky v zimě zářily jako Liberec a považovali je za nejhorší příklad světelného znečištění ve střední Evropě. Na záři si stěžovali i obyvatelé Frýdlantského výběžku.
„Zejména za nízké oblačnosti byl problém opravdu velký. Lidé v panelácích měli pocit, jakoby v Polsku hořely haldy. Světlo rušilo při spaní. Nepřirozené světlo muselo vadit i ptákům a jiným živým organismům,“ vzpomněl starosta Frýdlantu Dan Ramzer. „Jestli to bude fungovat, uvidíme na podzim. Nicméně tento problém šel vyřešit poměrně snadno. Horší to bude s rozšiřováním dolu, kde hrozí Frýdlantsku ztráta podzemní vody,“ zmínil Ramzer další přeshraniční problém regionu (více o něm čtěte zde).
