Ta vznikla právě kvůli tomu, že jde o jedno z mála míst v zemi, kde je možné pozorovat oblohu bez rušivých světelných vlivů. Jedná se o první mezinárodní park tmavé oblohy na světě.
„V rámci střední Evropy to považuji za nejhorší případ, k jakému v oblasti světelného znečištění došlo. Výrazně ovlivňuje noční životní prostředí. To, že jeden soukromý skleník vytváří světelné znečištění jako stotisícové město, považuji za naprosto ostudnou věc,“ zhodnotil současný stav astronom Pavel Suchan.
Intenzivní noční světlo vadí lidem i přírodě.
„Je to výrazný zásah do životního prostředí u nás v příhraničí. Při nízké oblačnosti to vypadá, jako by se nad Frýdlantskem svítilo. Bohužel si Poláci dělají, co chtějí. Přilehlý důl také začali rozšiřovat bez povolení,“ posteskl si starosta Frýdlantu Dan Ramzer.
Noční světlo ze skleníků dokonce už vyděsilo obyvatele Frýdlantska. Volali na krizový štáb. Báli se, že hoří elektrárna Turów. Světelný smog je dnes hlavně za vlhka a nízké oblačnosti vidět i z Liberce.
„Značný problém je to v německé Hirschfeldě. Tam můžou zrušit veřejné osvětlení. Pokud ale vím, kvůli světlu už u nás přestaly hnízdit některé druhy ptáků,“ zmínil starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka.
Studie hovoří o negativním vlivu světla na zvířata
„U světelného znečištění dokládají studie přímý negativní vliv na přírodu, zejména na živočichy. Při rozšíření by došlo k ještě většímu zásahu na přírodu. Bohužel to neošetřuje žádný zákon,“ řekl Jiří Hušek, ředitel regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny.
Skleníky společnosti Citronex v polské Bogatyni využívají odpadního tepla z elektrárny Turów. Dnes mají rozlohu deseti hektarů.
Do tří let se počítá s rozšířením rozlohy skleníků na třicet a později až na sto hektarů. Na zaslané dotazy a to, jestli zvažuje zastínění skleníků, Citronex nereagoval.
„Pokud skutečně dojde na desetinásobné rozšíření, na Liberecku prakticky přestane existovat tmavá obloha. Světlo se bude šířit do šikmých směrů na desítky kilometrů,“ varoval Suchan. Horská obloha by pak přestala v Jizerkách existovat.
To, jak se světelné znečištění změnilo od roku 2014, dnes dokládají družicové snímky. Astronomové nyní začínají jas oblohy měřit i odspoda. Nejen v Oblasti tmavé oblohy, ale i na Frýdlantsku. Údaje budou schopni porovnat s dobou, kdy skleníky nestály. S naměřenými hodnotami se pak obrátí na ministerstvo životního prostředí. To samé chtějí udělat i Němci.
Měřit se bude také na polské straně
Čeští vědci už jednají i s kolegy z Astronomického ústavu Univerzity ve Wroclavi, který Jizerskou oblast tmavé oblohy spoluzakládal. Provedou měření na polské straně.
Astronomové se hodlají spojit i se starosty českých obcí, které světlo z polských skleníků obtěžuje. Situaci chce řešit i hejtman Libereckého kraje. Potíž je v tom, že světelné znečištění nepostihuje zákon.
„Mluvil jsem o tom s ministrem životního prostředí, protože jde o soubor našich problémů spojených s rozšiřováním dolu Turów, ztrátou vody nebo posunováním hranice. Připravujeme také dopis polské velvyslankyni v Praze. Je to věc, která velmi zhoršuje vzájemné vztahy,“ řekl hejtman Libereckého kraje Martin Půta. „Pro investora je to otázka dobré vůle. Úpravy, aby se světlo neodráželo ven, si umím představit. A nešlo by jistě o dramatickou investici.“
