Poslední lyžařská střediska v kraji skončila letošní zimní provoz. Podle očekávání na tom byl letos nejlépe Skiareál Ještěd, který zahájil sezonu začátkem loňského prosince a ukončil ji v minulém týdnu, což je pouze o týden dříve oproti plánu.
 |
„V součtu tak můžeme na Ještědu hovořit o standardní délce zimní sezony, akorát byla letos posunutá dopředu,“ odkazuje na loňský brzký a slibný nástup zimy Jakub Hanuš, obchodní manažer společnosti Tatry Mountain Resorts, která areál provozuje.
Tři největší areály v Jizerských horách spadající pod Ski Bižu na tom byly o poznání hůř. Ředitel společnosti Pavel Bažant si za 35 let svého působení v oboru z hlediska sněhových podmínek nepamatuje tak špatný únor.
„Letošní sezona je kratší o zhruba 25 dní než jiné zimy. Bohužel provozní dny moc nevypovídají o návštěvnosti a podmínkách pro lyžování. Ty byly celou zimu spíše špatné. Jen teplo a spousty deště. To bohužel velmi negativně ovlivní návštěvnost a s tím související tržby,“ vysvětluje Bažant. Tradičně nejdéle otevřený vydržel z této trojice areál na Tanvaldském Špičáku. Na Severáku a v Bedřichově se už nelyžuje zhruba od poloviny února.
Javorník fungoval jen 26 dní
Pro areál Javorník se zase jednalo o nejhorší sezonu za celých 14 let jeho fungování. V provozu byl letos totiž pouhých 26 dní. „Z toho opravdu zimních bylo přibližně 10 dní. Týden v prosinci a týden v lednu. Většinou jsme končili sezonu v první půlce března, v roce 2013 dokonce 14. dubna,“ dodává ředitel areálu Jan Petrásek.
Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu byla letošní zima skutečně nadprůměrně teplá a mimořádně bohatá na dešťové srážky. Ve srovnání s předchozími lety byla druhá nejteplejší po zimní sezoně 2006/2007 a ze všech sezon byla srážkově vůbec nejbohatší. Může za to především již zmíněný extrémně teplý měsíc únor.
Například v areálech Ski Bižu i na Javorníku se tak letos lyžovalo téměř výhradně na technickém sněhu. „Nejhorší je, když přijdou tak velké oblevy, že se musí začít téměř od nuly. Pak se zasněžuje dvakrát i třikrát, což je v nákladech například od roku 2018 více než trojnásobný nárůst,“ vypočítává Petrásek. Nepříznivé podmínky spolu s covidovou pandemií, energetickou krizí a inflací daly všem areálům v posledních letech zabrat. Rozsáhlejší střediska typu Ještěd začala ale i přesto výrazně investovat do svého rozvoje a především do úsporných opatření.
Níže položená střediska čeká boj
„V období covidové pandemie jsme investovali do střediska v podobě nové sjezdovky a večerního lyžování, takže i přes všechna ta související omezení jsme zaznamenávali zvýšený zájem o lyžování. Rostoucí náklady na energie a všechny ostatní vstupy nás samozřejmě tíží, takže hledáme veškerá možná úsporná opatření v provozu,“ přiznává Hanuš. Jde například o investice do samoodbavovacích systémů návštěvníků nebo do moderních zasněžovacích technologií.
Ředitel Javorníku se domnívá, že těžký boj čeká především menší a nízko položená střediska. Ta se prý zřejmě budou muset soustředit na letní aktivity. „Investice do nových technologií je zatím na dost vysokých částkách a efekt je nejistý. Už jen to, že bude sjezdovka pod metrovou vrstvou ledové drtě a kolem zeleno, nedává žádnou jistotu návštěvnosti a ekonomické prosperitě,“ myslí si Petrásek.
Provozovatelé areálů v rámci Ski Bižu jsou o něco pozitivnější a nechtějí dělat závěry na základě jedné extrémně špatné zimy. Pokud by ale takto měly vypadat i ty následující, provoz areálu by jim nedával ekonomicky smysl.
„Máme za to, že se jednalo o jakýsi extrém, výkyv v počasí a pokud budou zimy takové jako loňská či předloňská, tak nemáme problém a můžeme dále fungovat a investovat,“ uzavírá za Ski Bižu Pavel Bažant.
29. prosince 2019 |
