„Vítkovické železárny dodávaly na stavbu Ještědu ocelovou konstrukci, která tvoří jednotlivá podlaží – nosníky, které jsou vetknuty do středního železobetonového válce,“ vysvětloval ředitel muzea Jiří Křížek.
„Odborová organizace se k tomu, jak bylo v dobách centrálního plánování zvykem, vyjadřovala. Proto dnes odboráři dokumentací disponují.“
Když ostravští odboráři muzejníky kontaktovali a složku jim nabídli, v Liberci neváhali ani vteřinu. „V předvánočním čase je to milý dárek pro naše muzeum i pro Ještěd samotný,“ pousmál se ředitel muzea.
Dokumentace zachycuje počáteční fázi projektování Ještědu z období zhruba kolem třiašedesátého až pětašedesátého roku. Mezi lejstry jsou třeba statický výpočet na laminátový plášť, výkresy i dobové fotografie z průběhu stavby až do počátku sedmdesátých let.
„Ty jsou nádherné, protože mnohé z nich jsme doposud neviděli,“ rozplýval se Křížek. Materiály týkající se Ještědu jsou dosud neucelené.
Pátrání po kopii dokumentace
„Jsou roztahané po mnoha koutech a depozitech. Problém je v tom, že některé archivy jsou ještě nezpracované, tudíž my tam ze zákona nemůžeme mít přístup. Nebo jsou obrovské – to je případ fondů bývalého Krajského národního výboru v Ústí nad Labem (pod něj dříve Liberec spadal – pozn. autora), které představují kilometry papírů. To je možná úkol pro budoucí generace,“ poznamenal Křížek.
Štěstí je, že dokumentace nevznikala v jediném vyhotovení. „Když by bylo něco zničeno, je pravděpodobné, že se někde bude nacházet kopie téhož. Jde jen o to, kde,“ dodal ředitel.
Co Severočeskému muzeu chybí? „Ještě jsem se nedopátral toho, kde by se nalézala kompletní dokumentace k průběhu stavby – z kontrolních dnů vznikaly zápisy. Máme ale jen fragmenty. Věřím, že někde ale je ona bájná skříň – či přesněji řečeno asi tak čtyři skříně – kde se bude skrývat ono tajemství o tom, jak probíhala stavba den po dni. Dosud jsme – díky lidem ze sdružení Ještěd 73 – odkázáni jen na zachycené vzpomínky lidí, kteří u toho byli,“ shrnul Křížek.
Jinak ale muzeum disponuje slušným množstvím ještědských artefaktů. „Před čtyřmi lety jsme dělali výstavu k výročí Ještědu. Oslovili jsme tehdy lidi s tím, zda něco nemají. Zaměřili jsme se na trojrozměrné exponáty – nábytek, sklo, keramiku, textil. Sešlo se nám toho docela dost. Nyní přibylo ještě slušné množství výkresové a fotografické dokumentace,“ konstatoval Křížek.
V muzeu by rádi vybudovali dokumentační centrum
Do budoucna by muzejníci rádi postupně vybudovali v Liberci jakési dokumentační centrum nabízející archiv materiálů vztahujících se k Ještědu.
„Umožnilo by to snadnější přístup k informacím pro studenty, historiky, památkáře, zkrátka pro všechny badatele,“ zamyslel se Křížek.
Ve hře je taktéž možnost vytvoření expozice o historii horského hotelu a vysílače přímo na Ještědu. „Kde jinde? Ta stavba je k tomu ideální,“ prohlásil Křížek.
„Spousta lidí, ať už návštěvníků nebo ubytovaných hostí, se ptává po prohlídkách nebo třeba i odborných informacích. Obsáhlejší výstava než ta, co je teď pod hlavním schodištěm, by pomohla, ale zatím na ni není vhodný prostor,“ uvedla Milena Lánská, tajemnice spolku 73, který současnosti přibližuje slavnou ještědskou minulost.
