„Když se bourala vložená dřevěná podlaha ve velkém sále, nalezli jsme na jednom prknu zespoda podpis pana Jantsche. Žil v domě číslo 29 v Ober-Harzdorfu, což je horní část Harcova. Takže víme, jak se jmenoval podlahář. Připojil k podpisu i datum, jedenáctého ledna 1926,“ informoval ředitel Jiří Křížek.
Za novodobými příčkami se pak ve výklenku, krytém prosklenými dvířky, objevil uzávěr původního hydrantu.
Hydrant návštěvníci uvidí
„Bylo to v nepřístupném místě, kde byl sklad knih. Ten jsme ale zlikvidovali a přesunuli jinam, protože obnovujeme původní rozvržení prostor z devatenáctého století. Místo zpřístupníme, takže hydrant, ještě zajištěný pečetí s městským znakem, návštěvníci uvidí,“ slíbil Křížek.
Historický hydrant.
„Zkoušel jsem jej otevírat, ale neteče z něj nic. Už ho odpojili asi někdy v minulosti,“ dodal.
Ředitel muzea přiznal, že takovéto detaily má moc rád. „Po muzeu už jich ale po řadě předchozích modernizací – ať už šlo o elektriku nebo třeba o kanalizaci – moc nezbylo,“ posteskl si.
V rámci rekonstrukce ruší v muzeu také historický septik. „Stále sloužil, i když by už dávno neměl. Taky o sobě dával někdy dost vědět,“ pousmál se Křížek.
Broušené podlahy jsou zfušované
Budova muzea ze sklonku devatenáctého století je ze stavebně uměleckého hlediska mimořádně hodnotná.
„Přesto ale občas najdeme detail, který dokazuje, že to naši předci vždy nevychytali. Jde o broušené teracové podlahy, které obnovujeme – odstraňujeme z nich nalepená linolea a koberce. Ukázalo se, že na některých místech je teraco lité jen na takový zásyp, úplně pod ním chybí vrstva podkladového betonu. Takže se místy objevily, vzhledem k nestabilnímu podloží, záhadné kopce a boule,“ řekl Křížek.
Ukázalo se také, že napjatý rozpočet při stavbách není zdaleka jen problémem dnešním. Hned u hydrantu to prokazují nenabílené jádrové omítky. „Oni neměli peníze, a tak to tady bylo prostě neomítnuté,“ zakroutil hlavou ředitel.
