Před sedmi lety odhalili Antonu Randovi na jabloneckém sportovním gymnáziu...

Před sedmi lety odhalili Antonu Randovi na jabloneckém sportovním gymnáziu pamětní desku od výtvarníka Jiřího Dostála. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Lékař, jenž dal Jablonci knihovnu. Před 100 lety zemřel Anton Randa

  • 2
Není snad v Jablonci člověka, jenž by nevěděl, co je Randovka. Ano – jde o sportovní gymnázium Dr. Antona Randy v ulici pojmenované po témže muži. Ne každý už ale má ponětí o tom, kdo vlastně onen člověk, od jehož úmrtí uplynulo nyní přesně sto let, byl.

„Anton Randa byl lékař, který působil od roku 1895 v Jablonci. Byl ovšem především sběratelem umění. Shromáždil přes šest tisíc vysoce hodnotných exponátů ze svých cest po Evropě. Po své smrti všechno odkázal libereckému muzeu, jablonecké knihovně a muzeu,“ informovala Markéta Kroupová z Oblastní galerie v Liberci, která se touto osobností zabývala.

Randova sbírka obsahovala práce velkých evropských mistrů od šestnáctého do osmnáctého století.

„Vždy dával přednost svým oblíbeným autorům. K těm patřili Albrecht Dürer nebo Václav Hollar. Z holandských mistrů si cenil Lucase van Leydena, Rembrandta či Goltziuse, z Italů Marca Antonia Raimondiho, z Francouzů Callota a Nanteuila,“ prozradil jablonecký galerista a historik Jan Strnad.

Ze sbírky knih nová knihovna

Obrazy Randa nakupoval pro své potěšení především u jabloneckého knihkupce Franze Lutze a během putování po evropském kontinentu. Měl doma především obrovské množství knih. Než zemřel, rozhodl se, že by z nich měli mít užitek i ostatní.

„Celkem 1 526 svých knih a částku 155 400 korun odkázal Jablonci nad Nisou, čímž položil základ k vytvoření knihovny ve městě,“ připomínají historici v knize Stalo se na severu Čech 1900/2000.

K otevření knihovny v Jablonci pak došlo 7. července 1919 v dívčí škole v nynější Komenského ulici. Tam zůstala celých patnáct let. Pak ji čekalo stěhování.

„Po přesídlení jablonecké samosprávy do nové budovy radnice začala ta stará v roce 1934 sloužit jako městská knihovna a čítárna s šedesáti místy, v níž bylo k dispozici pětadvacet tuzemských a zahraničních deníků a více než sto časopisů,“ popisují historici.

V roce 1939 přibylo dětské oddělení a na konci války měla knihovna, podporována velkoryse dalším jabloneckým dobrodincem – Emilem Zimmerem, spolumajitelem firmy Zimmer & Schmidt, v jejímž exportním domě dnes sídlí Muzeum skla a bižuterie, téměř padesát tisíc svazků.

Nemajetné pacienty léčil i zdarma

Anton Randa, navzdory křestnímu jménu ryzí Čech, se narodil 14. října 1864 v Domažlicích.

Brzy se ale s rodiči přestěhoval do Liberce, v letech 1875 až 1883 zde studoval na německém reálném gymnáziu. V roce 1895 se přestěhoval do Jablonce nad Nisou a otevřel si zde soukromou lékařskou praxi.

Jako lékař si brzy získal pověst filantropa, neboť léčil i nemajetné pacienty, často zcela zdarma. To z něj velmi brzo učinilo známou a váženou osobnost. Nikdy se neoženil, veškerý čas věnoval především svému povolání a zálibám – sběratelství a fotografování. Zemřel náhle v necelých čtyřiapadesáti letech na zástavu srdce.