Teď se rozhodly nafotit se svými modely kalendář na příští rok. "Výtěžek chceme věnovat dětskému psychiatrickému oddělení," říká Marie Fryaufová, ředitelka ošetřovatelské péče a zároveň vrchní sestra operačních sálů v krajské nemocnici.
Nápad šít róby z materiálu, který zbývá na operačním sále, přišel v roce 2010. Podnětem byl kongres instrumentářek o pět let dříve, na němž, jako kulturní vsuvka, vystoupily modelky v sukýnkách z vatových tamponů.
"Přišlo nám to tehdy dost zábavné a když jsme před pěti lety měly v nemocnici vánoční večírek, řekly jsme si, že na něm uspořádáme podobnou módní přehlídku," vzpomíná ředitelka.
A tak se sálové sestry předvedly poprvé v šatech z roušek. Marie Fryaufová zdůrazňuje, že jde o materiál, který už v nemocnici použít nelze. Jednou otevřené sterilizované balení musejí buď celé spotřebovat, a pokud něco zbude, pak se musí vyhodit.
Materiálu na šaty vždy zbyde dost
"Samozřejmě ho nejdříve nabízíme jiným oddělením, jejichž způsob provozu nevyžaduje sterilní materiál, anebo jej používáme na úklid. I tak nám ale dost toho materiálu zbývalo, tak jsme si řekly, že z toho uděláme oblečení," dodává.
S ušitím prý nebyl velký problém, instrumentářky musejí být manuálně zručné, mají i velkou fantazii, navíc je v týmu personálu pár bývalých švadlen. Na vánočním večírku měly tehdy šaty velký úspěch a jejich tvůrkyně si myslely, že tím to pro ně končí.
Jenže modely zaujaly dceru jedné ze zaměstnankyň nemocnice, která vlastní reklamní agenturu, a ta jim nabídla, zda by nevystoupily na akci v Babylonu. "Uváděla to tehdy česká miss Lucie Váchová, a když naše modely viděla, tvrdila, že jsou lepší, než ty, které předvádějí profesionální manekýnky," usmívá se vrchní sestra.
Modely jsou zajímavé hlavně svou historií a tím, z jakého materiálu jsou vyrobené. Sestřičky si je samy navrhnou, ušijí, a také předvedou. "Roušky jsou netkaný materiál, dobře se z něj šije, je i celkem příjemný na tělo, i když samozřejmě nemá takové vlastnosti jako třeba bavlna. Ale většinou jde o modely na jedno použití. Teď dokonce jedna z našich sestřiček nastříhala roušky a upletla z toho sukni a svetr a nikdo ani nepoznal, že jde o netkanou textilii," přiblížila Fryaufová.
Uniformy pro malé zpěváky
O jejich přehlídky je stále zájem, a tak se objevují na různých akcích, naposledy třeba na plese pěveckého sboru Severáček. Speciálně pro něj ušila jedna z instrumentářek z roušky uniformu, kterou ve sboru zpěváci nosí. "Ona sama osm let v Severáčku zpívala a je pravda, že ten rozdíl mezi uniformou ušitou z látky a z roušky byl minimální."
Za pět let, co si sestřičky modely vymýšlejí a šijí, se také zdokonalily. Šaty jsou odvážnější a propracovanější. A taky zaberou více času. Navíc, protože jsou na jedno použití, na každou akci je nutné ušít je znovu.
"Samozřejmě máme pár šatů, které se dají skladovat, jde hlavně o takové dlouhé róby, které nám daly hodně práce. Ale většinu modelů šijeme těsně před přehlídkou. On se ten materiál dost mačká, a pak to nevypadá hezky. Jeden ze stálých modelů je od naší ošetřovatelky, která si ušila sukni a živůtek z úklidových hadrů. Díky své šikovnosti stojí také za většinou modelů," přibližuje vrchní sestra.
Módní přehlídka trvá většinou kolem dvaceti minut a představí se na ní deset až dvanáct modelů. Kromě šatů samotných ale mohou diváci obdivovat také doplňky, třeba šperky vyrobené ze špendlíků, z dlah nebo šroubků či z vyřazených implantátů.
Chybí mužští modelové
V reálném životě by se modely sice nosit nedaly, zájem o ně ale stále je. "Divíme se, že nás chce někdo ještě vidět, předvádíme asi čtyři roky a už si říkáme, že bychom měly skončit, znáte to, v nejlepším přestat. Aby toho nebylo už moc," dodává Fryaufová.
Co ji trochu mrzí je to, že nemohou ukázat také nějaké mužské oděvy. S jejich výrobou by problém nebyl, jenže chybí muži, kteří by je předvedli.
V dubnu chtějí instrumentářky nafotit kalendář. "Rádi bychom ho pak nabídly firmám, od nichž máme zdravotní materiál, ale uvidíme, jestli o něj vůbec bude zájem," dodává Fryaufová.
