„Snímky jsou ze zimy 2015 až 2016 a pocházejí z fotopasti v Národní přírodní rezervaci Jizerskohorské bučiny. Jde o monitoring velkých šelem, který CHKO Jizerské hory dělá ve spolupráci s Hnutím Duha Olomouc. Letos na jaře jsme také oficiálně požádali regionální pracoviště Lesů České republiky o poskytování fotografií a údajů pro potřeby monitoringu velkých šelem. Pomoci by nám mohli i turisté. Obzvláště u rysa jsou pro nás fotografie velmi cenné. U této šelmy je totiž ta výhoda, že skvrnění na kožichu je individuální. Zatím jsme ale žádné další fotografie nezískali,“ uvedla Jitka Feřtová, zooložka Správy CHKO Jizerské hory.
Rys byl v Jizerských horách naposledy v 18. století
Ze skvrn lze podle fotografie identifikovat konkrétní zvířata. „Čím více budeme mít fotografií, tím lepší si můžeme udělat představu o tom, kolik se nám tu pohybuje jedinců,“ upozornila Jitka Feřtová.
V roce 2014 byl rys vyfocen na polské straně, další fotografie pocházejí i z Krkonoš. Vzhledem k velikosti domovských okrsků mohlo jít o stejného jedince. Fotografií pro českou část Jizerských hor je ale velmi málo.
Na území Jizerských hor se poslední doložený výskyt šelmy datuje k roku 1740 v okolí Ruszówa. Předtím se uvádí jen rok 1628 a pojí se s odměnou za přinesenou kůži rysa.
Zpráv o pohybu této šelmy sice přibývá, zatím se ale vesměs jedná o otisky stop nebo hlášení od revírníků a turistů.
Oblastí, kde byl rys pozorován, je několik. Jedná se zejména o pomezí Jizerských hor a západních Krkonoš. Spatřen byl několikrát v okolí Jizerského dolu. Pozorování pocházejí také z lesnatých partiích podél řeky Kwisa mezi polskými městy Swieradów Zdrój a Szklarska Poreba, jak uvádí periodikum Krkonošského národního parku Opera Corcontica. Svědectví pocházejí i z jihozápadní části Jizerských hor.
Až dvanáct pozorování za dva roky
„Za poslední dva roky jsme měli asi deset až dvanáct pozorování. Záleží ale na tom, co do toho počítáme. Zda jde o věrohodná a zdokumentovaná pozorování od důvěryhodných lidí, kteří stopu opravdu poznají, nebo domněnky turistů. Bohužel zatím nemáme ani genetický materiál. Z něj bychom mohli například poznat, odkud k nám rysi přišli,“ řekla zooložka Jitka Feřtová a dodala:
Fotopast zachytila rysa v zimě 2015/2016 v Národní přírodní rezervaci Jizerskohorské bučiny. Snímky pocházejí z monitoringu velkých šelem, který CHKO Jizerské hory dělá ve spolupráci s Hnutím Duha Olomouc.
„Z loňska máme hlášení ženy, která údajně viděla v Jizerských horách rysí samici s mládětem. Na místo údajného pozorování jsme dali fotopasti, ale zatím se nám rozmnožování rysů nepodařilo potvrdit,“ dodala.
Rys je šelma, která má velmi široký akční rádius. Pohybuje se v řádech desítek až stovek kilometrů. „Jedno hlášení o výskytu nám moc neřekne k místu, kde se šelma zdržuje,“ poznamenala Jitka Feřtová.
Zoologové chtějí znát podrobnosti i o kořisti
Zoologové žádají revírníky, aby jim hlásili nejen pohyb rysa a poskytovali fotografie, ale také podrobnosti o ulovené kořisti. „Čas od času by se měla najít například stržená srnka, ale doložené to zatím nemáme,“ řekla zooložka Feřtová.
„Rysa jsme pozorovali během posledních dvou let. Stopy zvířete viděl náš revírník naposledy letos v zimě. Zkušenosti máme především z východní části, která navazuje na Krkonoše. Fotopasti zatím ale rysa nezachytily,“ řekl Michal Hovorka, lesní správce Lesů ČR z Jablonce nad Nisou.
V Krkonoších byla tato šelma vyhubena kolem roku 1800. Rysa se podařilo vyfotografovat pracovníkům Krkonošského národního parku opakovaně v březnu 2013 v západních Krkonoších. Snímky šelmy pořídili pomocí fotopasti. První novodobé pozorování z této oblasti pochází z roku 2002 z údolí řeky Jizery mezi Mýtem a Vilémovem.
