Třiašedesátiletý ledař-rolbař Rudolf Dlask poukázal na to, že s kolegy pobírá podprůměrnou mzdu. To i přesto, že kvalitní led je pro hraní špičkového hokeje klíčový. Dlask měl podle svých slov 95 korun na hodinu. Zároveň poukázal na to, že to je méně, než kolik berou ledaři ve městech s hokejovou extraligou (viz článek Liberečtí ledaři se bouří kvůli mzdám. Mladí to dělat nebudou, vzkazují).
„Do novin“ prý šel proto, že už nevěděl, jak na problém upozornit. Na červencovou žádost ledařů o zvýšení mzdy totiž vedení Sportparku neodpovědělo.
„Chtěl jsem jen upozornit na situaci svou a kolegů, abychom žili důstojněji. Ředitel Sportparku mi ale řekl, že to je velký průšvih, protože jsem poškodil firmu. Měl jsem na výběr - buď podepíšu výpověď dohodou a odejdu na hodinu, nebo budu mít v zápočtovém listě hrubé porušení pracovní kázně. Podepsal jsem to, nechtěl jsem mít v budoucnu problémy, o výpovědi jsem neuvažoval. Jen jsem upozorňoval na nízký plat. Nic víc. Nikoho jsem nepoškodil,“ tvrdí Rudolf Dlask.
Hovořil prý za všech osm ledařů Sportparku. „Po článku v novinách se ale ode mě distancovali. Asi dostali strach,“ domnívá se Dlask a dodává: „Do kanceláře jsme chodili jednotlivě. Přitom bych čekal, že se o tom budeme bavit všichni společně, když je to problém celého kolektivu.“
Nespokojený s platem byl jen jeden, tvrdí společnost
„Po článku, který vyšel v novinách, jsem se sešel osobně se všemi rolbaři a pouze jeden z nich ukončil pracovní poměr s naší společností, a to na základě své vůle z důvodu nespokojenosti s finančním ohodnocením. Je to ale jediný rolbař, který ukončil pracovní poměr s naši společností za posledních deset let z těchto důvodů. Nadále platí, že se k interním věcem firmy nebudeme vyjadřovat,“ uvedl jednatel Sportparku Liberec Lukáš Přinda.
Přestože měl Rudolf Dlask svoji práci rád a mrzí ho, že o ni měsíc před důchodem přišel, svého „lobbingu“ za vyšší plat pro sebe a své kolegy nelituje. „Pokud se lidi budou bát ozývat, vrátíme se tím do doby dřevního kapitalismu. A to bude špatně,“ říká.
„Zaměstnanec nic neporušil, má právo informovat své okolí o svém platu a je to jeho svobodné rozhodnutí. Nevím, jak by tím mohl poškodit firmu,“ zmínil Milan Šubrt z Asociace samostatných odborů.
Odborář se setkává s případy, kdy zaměstnanci raději podepíší dohodu o ukončení pracovního poměru, pokud se pro vedení stanou nepohodlnými. Podle Šubrta často z neznalosti zákonů a ze strachu.
„Pokud se obrátí na soud, většinou vyhrají. Mnozí zaměstnavatelé jen zneužívají toho, že zaměstnanci neznají právní předpisy a tlačí je pak do kouta. Vyplašený člověk přijde z výroby do kanceláře a oni na něj hrají tuto hru,“ upozornil Milan Šubrt.
