Nejvyšší soud v restituční kauze Walderode dovolání dědičky šlechtického rodu kvůli možnosti navrácení majetku zamítl, řekl ČTK starosta Turnova Tomáš Hocke (Nezávislý blok).
Soud zatím kvůli doručování výsledek rozhodnutí nesdělil. S podrobným odůvodněním rozhodnutí se Hocke zatím neměl čas seznámit. Turnov je jedním z účastníků řízení.
 |
Rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, zatím neúspěšně. Nárok uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová.
Že padlo rozhodnutí o jejím dovolání, potvrdil ČTK bez dalších podrobností mluvčí NS Petr Tomíček. Rozhodnutí Nejvyššího soudu nepovažuje starosta Turnova za definitivní uzavření této restituční kauzy. „Předpokládám, že se (Kammerlanderová) obrátí k Ústavnímu soudu,“ dodal Hocke.
Stát majetek zkonfiskoval po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Na žalované straně stojí více subjektů.
Jsou mezi nimi Národní památkový ústav, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo státní podnik Lesy České republiky. Ve sporu jde o zámek Hrubý Rohozec v Turnově i okolní pozemky. Spis má asi 1 600 stran.
Panství na Semilsku, Jablonecku a Liberecku
Prvoinstanční Okresní soud v Semilech nárok rodu Walderode předloni v prosinci zamítl. Kammerlanderová neuspěla ani s odvoláním ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Právní zástupce rodu Roman Heyduk už tehdy avizoval, že chce podat dovolání k Nejvyššímu soudu a poté i ústavní stížnost. Poukazoval na rozpory mezi staršími verdikty.
Okresní soud v září 2017 nárok rodu takzvaným mezitímním rozsudkem uznal, což v roce 2019 potvrdil i hradecký krajský soud. Nejvyšší soud ale vyhověl dovoláním Lesů ČR, města Turnov a Státního pozemkového úřadu a kauzu vrátil semilskému soudu k novému projednání se závazným právním názorem, který vedl k zamítnutí nároku.
Walderode přišel o panství v části Semilska, Jablonecka a Liberecka po druhé světové válce jako Němec na základě Benešových dekretů.
V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily. Zabraný majetek ale nazpět nezískal. Po komunistickém převratu v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo, on poté zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu.
Vzápětí se objevila svědectví, že za války spolupracoval s nacisty. Justice se proto zabývala také tím, zda se za druhé světové války neprovinil proti československému státu. Walderode zemřel v roce 2000.
