Robot velikostí odpovídá asi osmiletému dítěti. Měří 1,2 metru, váží 28 kilogramů a stál přibližně půl milionu korun.
Fakulta mechatroniky už osm let vlastní a pro výuku používá dva malé humanoidní roboty NAO. „Studenti na nich řeší orientaci robota v prostoru, komunikaci s lidmi, sledování předmětů či spolupráci dvou robotů. Roboti dokáží kráčet, tančit, vykonávat různé naprogramované úkoly. Jsou ale malí a pohybují se pomalu,“ řekl děkan fakulty Zdeněk Plíva.
„Pro programování opravdové asistence člověka mají omezené možnosti využití. Proto, když byla možnost pořídit většího Peppera, neváhali jsme. Je od stejné firmy a jeho základní výbava a programovací rozhraní je velmi podobné.“
Na vývoji se podílel i tým psychologů
Protože je Pepper jako humanoid určený hlavně pro komunikaci s lidmi a musí působit mile, podílel se na jeho vývoji i tým psychologů. V jeho tváři lze mimo jiné rozpoznat vliv japonských komiksových manga postaviček.
Může se pohybovat všemi směry, a to až rychlostí tři kilometry v hodině. Součástí výbavy robota jsou i kamery. Člověka dokáže rozeznat až na vzdálenost tří metrů a umí rozpoznávat základní lidské emoce. Je schopný komunikovat v češtině.
S „příbuznými“ fakultního Peppera se lidé mohou setkat hlavně v domovském Japonsku, na letištích, v bankách, hotelích nebo obchodech, kde podávají informace návštěvníkům nebo odpovídají na jejich otázky.
„Pepper nyní čeká na uvedení do života univerzity a na nové úkoly. Snažíme se oslovit studenty všech fakult, aby se zapojili do práce s robotem – je to určitě zajímavá možnost využití znalostí a nápadů. Studenti mohou přijít i s vlastními projekty, jak robota využít, nejenom ve výuce roboticky zaměřených předmětů,“ dodal Plíva.
„Dovedu si představit, že robot může třeba pomáhat na fakultě pedagogické.“ Robot by mohl pomáhat například s přípravou jednoduchých úloh určených pro děti na základní škole.
