U filmu začínal ještě v Brazílii coby sedmnáctiletý kluk z židovské rodiny. V roce 1991 odletěl Ricardo Hoineff studovat do Prahy, aniž by měl na DAMU jisté stipendium nebo rozuměl česky.
S sebou vezl dva těžké padesátikilogramové kufry, do kterých sbalil encyklopedie i oblíbené knihy z dětství. Ty dnes plní stěny jeho roubenky na Novoborsku, kde – místy s pobavením, místy s dojetím – rekapituluje 35 let strávených v cizí zemi, která se mu stala domovem.
Ve 41 letech se učit chemii a technologii v češtině, na to jsem pyšnější než na magistra na DAMU.
