U dalších zhruba 60 pozemků návrh o vydání zamítl kvůli tomu, že patřily k rozhodnému dni soukromým osobám a Kammerlanderová tak musí žádat o finanční náhradu pozemkový fond. Rozsudek není pravomocný.
Soud čeká do budoucna jednání o vydání dalších více než 1 000 pozemků.
„Toto je vzorek, který bylo možné nejjednodušeji a nejrychleji identifikovat, a proto o nich soud částečně rozhodl. Samozřejmě další pozemky budou složitější s ohledem na scelování a případné geometrické plány, které se budou muset vypracovat,“ řekl soudce Michal Polák.
Předpokládá, že celé řízení může trvat ještě dalších deset let. Šlechtický rod se domáhá vrácení zámku Hrubý Rohozec v Turnově a dalších pozemků přes 30 let.
Nejvyšší soud v restituční kauze zamítl dovolání dědičky Walderode |
Advokát Kammerlanderové Roman Heyduk dnešní rozhodnutí soudu vnímal jen jako jeden z kroků v kauze, která trvá už tři dekády.
„Nic to neznamená, protože to celé bude trvat ještě nejméně těch deset let,“ řekl novinářům. Připomněl, že ve prospěch Kammerlanderové rozhodl při navrácení pozemků stejně i soud v Jablonci nad Nisou. Ani tam ale není kauza uzavřená, touto větví se bude zabývat Nejvyšší soud.
Právní zástupce města Turnov František Jaroš dnešní rozhodnutí semilského soudu považuje za předčasné. „Vzhledem k tomu, že stále považujeme za nedořešenou prvotní otázku oprávněnosti, nemohu z toho pohledu říci jinak, než že rozhodování o konkrétních nemovitostech považuji za předčasné, protože na prvním místě je potřeba řešit tu oprávněnost,“ řekl novinářům.
Podle něj stále není vyřešena nejen otázka státního občanství Walderodeho, ale i jeho počínání za války, zda se neprovinil vůči Československu. „My tvrdíme to, že jsou dokumenty, které ukazují na to, že byl kupříkladu členem Sudetendeutsche partaje (Sudetoněmecké strany). Jestli to je, nebo není provinění, to je na posouzení soudu. Ale dle mého by měly být tyto dokumenty provedeny důkazem,“ dodal.
Odmítla, že by bývalý manžel byl nacista
Kammerlanderová snahu žalované strany, což jsou většinou státní a veřejné instituce, vracet se stále k této otázce označila za směšnou. „Protože všichni opakují to, o čem už rozhodl Ústavní soud. Je to zbytečné,“ řekla dnes novinářům. Odmítla, že by její bývalý manžel byl nacista. „Absolutně nebyl. Byl proti nim, ale ne nápadným způsobem,“ dodala.
Soudce se námitkami žalované strany vůči Walderodemu nezabýval. „Soud má za to, že tato otázka již byla vyřešena především Ústavním soudem, a soud nemá důvod odchýlit se od závěrů, které Ústavní soud shledal,“ zdůvodnil Polák. Na základě rozhodnutí Ústavního soudu považuje za jednoznačně doložené a vyřešené, že Kammerlanderová může o zabavený majetek v miliardách korun žádat.
„Je oprávněnou osobou podle zákona o půdě a budeme v následujících letech řešit všechny ostatní pozemky, které byly konfiskovány jejímu právnímu předchůdci (manželovi) dekretem prezidenta republiky,“ konstatoval.
Dnes rozhodl o vydání jednoho pozemku, který v době nabytí účinnosti zákona o půdě z roku 1991 patřil městu Turnov. U ostatních pozemků podmínky pro vydání splněné nebyly. „Protože ke dni účinnosti zákona o půdě patřily fyzickým osobám a zákon neumožňuje vydání takových pozemků,“ řekl Polák.
Majetek za miliardy korun
Walderode přišel o panství v části Semilska, Jablonecka a Liberecka po druhé světové válce jako Němec na základě Benešových dekretů. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily, zabraný majetek ale zpět nezískal. Po komunistickém převratu v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství vrátilo a on poté zažádal o vydání bývalého rodového majetku. Toho se nedožil, zemřel v roce 2000 ve věku 95 let.
Šance šlechtického rodu na vrácení majetku v hodnotě miliard korun vzrostly na základě loňského nálezu Ústavního soudu, podle něhož justice musí vycházet z rozhodnutí, kterým ministerstvo vnitra v roce 1947 zachovalo československé občanství Karlovi des Fours Walderode.
Předchozí soudní verdikty tento akt označovaly za nicotný, bez právních účinků. Bez toho Walderode nesplňoval podmínku zachování občanství, podstatnou při uplatňování restitučního nároku.
