Obstojí nejmladší člen zastupitelstva mezi starými mazáky, jimž by mohl dělat vnuka? „Třeba mě budou chtít taky vyměnit. Ale snad si získám jejich respekt tvrdou prací,“ věří si Tůma.
Vám je teprve 26, jste tedy nejmladším starostou v Libereckém kraji. Co vás v takhle mladém věku přimělo zajímat se o politiku?
Mladší než já je už jen starosta České Kamenice, tomu je 24 let. Já ale nastoupil na úřad už v roce 2012 jako pomocná síla, potom mě politika začala zajímat. Na spoustu věcí jsem hleděl z pohledu občana a říkal si, co vše by se tu dalo změnit. A jediný způsob, jak něco změnit, je jít do politiky.
A co jste tenkrát měnit chtěl?
Já tehdy pracoval na rozvoji města, tam jsem postrádal jakýkoliv vývoj. Byly tam sice dlouhodobě připravené projekty, které se dařilo plnit, ale krátkodobé projekty, které by reagovaly na potřeby lidí, na konkrétní situace, ty se nedělaly. Ralsko je přitom velké. Chyběl tu čerstvý pohled mladých lidí s novými myšlenkami.
Vaši vrstevníci, kteří mají jistě jiné zájmy než politiku, vám vstup do politiky nerozmlouvali?
Mí vrstevníci mě znají a vědí, že soukromě podnikám v projektování pozemních staveb a mám mnoho dalších zájmových aktivit, že se zajímám o politiku, že jsem dříč a zároveň typ člověka, co se snaží plnit sliby a je výřečný. Překvapeni tedy vůbec nebyli.
Vnímáte svůj věk jako výhodu? V čem třeba?
Dokážu oslovit lidi moderními technologiemi, sociálními sítěmi. Pohled mladého člověka je důležitý, chce věci modernizovat, dělat jinak než staré struktury. Já se nejprve angažoval přes Facebook, kde jsem založil stránku Nové Ralsko, kde jsem psal příspěvky, aby lidi věděli, co se v Ralsku děje. Ralsko je totiž 171 km čtverečních, samý les, sedm městských částí, které o sobě nevěděly. Facebook byl jediný kanál, kudy se lidé sblížili a dozvěděli se, že na Borečku se staví vodovod, v Hradčanech se dělá rybník, na Náhlově parkovací plochy. Chci založit profil města na Facebooku, Instagramu a Twitteru. Naše internetové stránky jsou zastaralé a nepřehledné, musíme je také inovovat.
ProfilMiloslav Tůma Je mu 26 let, žije v Hradčanech, vystudoval Regionální rozvoj a životní prostředí na České zemědělské univerzitě v Praze. Podniká v oboru projektování pozemních staveb. Je svobodný, bezdětný, od 14 let hraje florbal, k nim přidal i šachy. |
Ze všech zvolených zastupitelů jste nejmladší, někteří by mohli být vašimi dědečky nebo babičkami. Jak si u nich sjednat respekt?
Narazit můžu vždycky. Člověk si zaslouží respekt jedině tvrdou prací. Ne všichni mě respektovat budou, ale minimálně devět z patnácti zastupitelů, co pro mě zvedli ruku, mě doufám respektuje.
Váš tatínek, rovněž Miloslav, býval místostarostou. Rodinné večeře tedy budou ve znamení udílení rad?
Já jsem z domova zvyklý na výměnu názorů ohledně pracovních záležitostí s mým tátou. Jsme oba zarputilí, to jsem po něm zdědil (smích). Naše večeře jsou tedy ve znamení věčných diskusí o práci pro město. Máme naštěstí vícegenerační dům, takže různé názory na politiku se do společného života nepromítají.
Křeslo starosty v Ralsku ale bývalo vždy horké, v posledních čtyřech letech se dvakrát odehrál puč, právě díky těsné většině hlasů, která ne vždy vydržela. Neobáváte se, že se stanete dalším starostou v pořadí, jehož časem vymění?
To se může klidně stát. Jakmile se osm lidí spolu dohodne, že já nejsem ten správný člověk, mohou mě odvolat. Mohu to ovlivnit jen svou dobrou prací. Podpořil nás však ještě jeden zastupitel s neutrálním hlasem mimo koalici. Snažím se vyhovět i opozici, chci komunikovat.
Starostou jste se stal za poměrně dramatických okolností. Volby vyhrálo SNK Evropští demokraté. Vy, ANO, jako druhá strana jste se ale dohodli s ostatními a vítěze voleb obešli. Nemyslíte, že vítěz voleb by měl sestavovat koalici?
Na to mám jiný názor. Oni měli čtyři mandáty, my získali tři pro ANO a jeden mandát pro stranu Nové Ralsko, kterou jsem vlastně založil – beru ji jako příbuznou stranu a mám k ní blízko. Takže ve výsledku máme taky čtyři mandáty. A kdyby teoreticky byla přímá volba starosty, byl bych jím také já, neboť jsem měl nejvíc preferenčních hlasů ze všech. Lídr SNK Evropských demokratů pan Váradi mi po volbách volal a nabídl mi post starosty, s tím že by on byl místostarosta. Mám to důkazně podložené. On totiž postavil předvolební kampaň na pomluvách ostatních stran, takže musel tušit, že žádnou koalici nesloží. Tvrdil třeba, že Ralsko má vratky na dotacích, to přitom nikdy nebyla pravda.
Pojďme k úkolům, které máte před sebou. Kdy se dočkáme chodníku s cyklostezkou z Ploužnice do Mimoně, kudy mnoho lidí dnes chodí po krajnici?
Už máme podanou žádost o dotaci. Čekáme, že v průběhu prosince bude její vyhodnocení a do února bude výsledek. Pokud dotaci získáme, uděláme to příští rok. Podle nové informace se má likvidovat horkovodní potrubí podél silnice do Mimoně, takže by stezka mohla vést v jeho tělese a nemusely by se kácet stromy a dělat složité zemní úpravy, ušetřilo by to navíc několik milionů.
Ralsko začalo nedávno hospodařit v lesích, které má na 300 hektarech. Pořídilo si k tomu i malý lesní traktor. Starosta Miloslav Tůma chce prodávat dřevo i vánoční stromky.
Už řadu let se mluví o rekonstrukci silnice z Ralska do Mnichova Hradiště, která má dnes takové koleje, že by tam projel rychlík. Je to sice krajská silnice, ale nemůžete to nějak urychlit?
Nemůžeme. Dali jsme souhlasné stanovisko, je podaná žádost o stavební povolení. Příští rok by se mělo začít opravovat. Problém vidím jinde. Bývalé vedení navrhlo nový kruhový objezd v Kuřívodech, s tím se ale pojí velká finanční spoluúčast. Jednáme s krajem, jestli by na to šla získat dotace. Za sebe si myslím, že kruhový objezd je v tomto místě velký luxus, křižovatka je přehledná, dopravu by kruhák stejně nijak nezlepšil.
Velkým tématem je sídliště Ploužnice, místo soužití mnoha národností a mnohými označované jako ghetto. Máte nějaké plány, jak s ním dál?
Ploužnice je blízko letiště, je tam hodně zdemolovaných objektů jako z hororu. Lidé tam nemají žádnou možnost vyžití. Máme v investičních prioritách, že tam v jednom z křídel bývalé sovětské školy vznikne ordinace praktického lékaře, nízkoprahové centrum a přestěhuje se tam i služebna městské policie. Budova je jinak staticky v pořádku.
Co s těmi sovětskými Kyjeváky, zchátralými panelovými domy v Ploužnici?
Z mého pohledu, tedy člověka, který vystudoval stavárnu, jsou zajímavé. Staticky jsou přepjaté, že i kdyby tam někdo hodil granát, ten dům se spíš otočí, než spadne. Bourat je by byl nesmysl. Dnes je však majitelem soukromník, není možnost jak s nimi něco dělat. Nepohrdli bychom tím, kdybychom mohli paneláky koupit a opravit je k bydlení.
A co letiště? Vrátí se sem ještě někdy letadla?
Najít nové využití pro letiště je nesmírně složité. Pro leteckou dopravu už nikdy sloužit nebude, změnila se totiž struktura vlastnických vztahů, přilehlé pozemky již patří soukromníkům. Liberecký kraj letiště pronajímá na testování automobilů, občas zde cvičí armáda. Veřejnost tam sice může, ale nesmí se tam vjíždět auty. Pasou se tam krávy, jezdí inlinisté, startují sportovní letadla, takže pohyb aut by tam byl nebezpečný.
Jaký máte pocit, když se o Ralsku mluví jako o „českém Černobylu“, kvůli množství sovětských ruin rozesetých po lesích a vzbuzující dojem jako z apokalyptického filmu?
Mrzí mě to. Kdo o Ralsku takhle mluví, nemá o nás žádné ponětí. Český Černobyl je dost radikální přirovnání. Velké zlepšení tu jde vidět na každém kroku.
Možná vám škodí ta pověst sociálně vyloučené lokality…
Pátral jsem, kde se o tom rozhodlo, že jsme takto začleněni. Nikde jsem nic nenašel. Je to zaneseno jen v nějakých genderových mapách při nějakém výboru na vládě. Já se jako obyvatel sociálně vyloučené lokality rozhodně necítím. Navíc mi připadá, že někteří lidé co mají horší osud než my, jsou neziskovkami jen zneužíváni.
Co by Ralsku pomohlo?
Kdyby se otevřely lesní komunikace, které jsou dnes uzavřené závorami Vojenských lesů. Lidi se dnes nedostanou z Kuřívod do Náhlova, musí to objíždět desetikilometrovou objížďkou. Z Kuřívod na Hradčany se také nedostanete první odbočkou. Jsme kvůli tomu rozparcelováni. Rád bych, aby Ralsko víc propojilo své městské části.
