Rozlohou největší město v Libereckém kraji a čtvrté největší v Česku nemá své dobrovolné ani profesionální hasiče.
Do Ralska, které má 171 kilometrů čtverečních, jezdí hasit jednotky až ze vzdálené České Lípy a Mimoně.
Starosta Miloslav Tůma (ANO) to chce změnit a zakládá Sbor dobrovolných hasičů. Časem z něj chce sestavit i jednotku, která by vyjížděla k ostrým zásahům.
„Myslím, že území naší velikosti potřebuje mít hasiče. Takže založíme nejprve sbor, což je vlastně zapsaný spolek. Na něm si ověříme, kolik lidí by se chtělo angažovat,“ předesílá starosta.
Od chvíle, kdy myšlenku poprvé zveřejnil na Facebooku, se mu prý přihlásilo několik lidí, kteří by se rádi stali dobrovolnými hasiči.
„Za těch pár dní, co jsem to vypustil do éteru, se mi pořád někdo ozývá. V součtu už mám nějakých patnáct zájemců, tolik bychom ve finále ani nepotřebovali. Pokud vznikne jednotka, vystačilo by zhruba sedm lidí. Ale je dobré vědět, že máme potenciál a že zájem ze strany lidí je,“ pochvaluje si Tůma.
Hasiči by měli i výchovný efekt
Od dobrovolných hasičů si starosta slibuje nejen lepší ochranu před požáry, ale i zlepšení společenského života ve městě. Hasiči, jak známo, jsou totiž často pořadateli kulturních akcí, navíc pracují s mládeží.
„Máme tu školu i školku a věřím, že by zapojení dětí do sboru bylo přínosné, spatřuji v tom velký výchovný efekt,“ zamýšlí se Miloslav Tůma.
Ralsko je specifické tím, že je rozděleno na devět částí, z nichž každá je v podstatě malou vesnicí obklopenou lesy. To znesnadňuje zásahy, neboť zde v létě v obdobích sucha často hoří. Tůma předpokládá, že by hasiči museli mít sídlo v některé z těch větších částí, patrně v Kuřívodech, které plní roli jakéhosi centra a je zde velká kumulace lidí. Sídlí zde i městský úřad, pošta a škola. Odtud by pak hasiči vyráželi do terénu.
Zásahy v Ralsku dnes mají na starost dobrovolní hasiči z Mimoně, Ralsko jim za to platí ročně příspěvek mezi 100 až 200 tisíci.
Loni hasili mimoňští dobrovolní hasiči v Ralsku 14 požárů a asistovali u 12 dopravních nehod. V roce 2018 bylo zásahů ještě více. Požárů likvidovali 20, dopravních nehod 12 a k tomu poskytli technickou pomoc ve 27 případech.
Velitel SDH Mimoň Jaromír Plíva však varuje, že zřízení vlastní jednotky se může Ralsku hodně prodražit.
„Pokud vycházím z toho, že ročně nám přispívají 200 tisíc, tak vlastní hasiči je budou ročně stát desetinásobek. Jenom my ročně hospodaříme s rozpočtem kolem milionu korun. A to nemluvím o tom, že pokud budou chtít cisternu, tak se pod pět milionů nedostanou,“ varuje Plíva.
Starosta Ralska však oponuje, že nechce vše financovat z rozpočtu města, ale dosáhnout na dotace.
„Jedním z prvních kroků by bylo pořízení oblečení a nějakého základního vybavení. Věříme, že pokud by došlo na větší investice, dosáhli bychom na nějaké dotace od ministerstva pro místní rozvoj a Libereckého kraje,“ tvrdí.
„Například hasičskou cisternu bychom nemuseli shánět novou, máme nabídky od okolních obcí na levný odkup jejich techniky. Třeba Stráž pod Ralskem nám nabídla zachovalou Liazku,“ zdůrazňuje Tůma.
První dobrovolní hasiči na území Rakouska-Uherska
Bez zajímavosti není, že právě Českolipsko je místem, kde v roce 1850 vznikli první dobrovolní hasiči na území celého Rakouska-Uherska. Stalo se tak v Zákupech, městě jen kousek vzdáleném od Ralska. Impulsem ke vzniku dobrovolnického sboru byl masivní požár, který v roce 1806 zničil celou Mimoň.
Mapy poskytuje freytag & berndt. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost také vytváří knižní sérii Toulavá kamera s tipy na výlety po celém Česku, která je ideálním dárkem pro obdivovatele krás naší vlasti.
K neštěstí přitom došlo velmi banálně – při rozpouštění másla na plotně. Požár, s nímž by si o sto let později hravě poradili, nebylo tehdy jak uhasit. Mimoňští měli k hašení jen vysmolené koše. Hasiči v té době ještě neexistovali. Konečný účet byl děsivý: popelem lehlo 283 domů.
„Uvnitř města shořela radnice, škola, zámek a bohužel i městský archiv, takže o dějinách města nás informují jen církevní kroniky, které na faře zachránil farář s oběma kaplany tak, že je při požáru v poslední chvíli zahrabali do písku ve sklepě,“ podotkl dokumentátor mimoňské historie Josef Kolařík.
„Snad kdyby existovali již tehdy dobrovolní hasiči, podařilo by se požár zvládnout, ale v roce 1806 proti němu neměli šanci,“ domnívá se historik českolipského muzea Ladislav Smejkal.
